Provizorní potrubí bylo nahrazeno potrubím měděným. Byla připojena TUV nádrž Panasonic o velikosti 160 l.

Že je to málo? Jen pro zajímavost, celý bojler se nahřeje za půl hodiny.

Teplota nastavena na 50 stupňů.

Spotřeba energie ze sítě? 2 kwh, takže asi 4 koruny. Ještě nikdy se nestalo, že by došla voda. Vždycky se mezitím stihne doohřát 

Zároveň došlo k montáži WIFI jednotky pro ovládání čerpadla za pomocí telefonu

Stavbě zdar a teplé vodě obzvlášť:-)

Podkroví je totiž stále nezateplené. A podlahové vodovodní topení se už určitě těší, až bude cirkulovat :-)

Plynovou flexibilní hadici (která mimochodem je na objednávku a čekal jsem na ní 3 týdny a vypadá podobně jako hadice od vody, co vede od šachty do domu) jsem měl již nějaký týden v kopnuté spáře od bagru (hloubku jsem nechal udělat 80-90 cm, protože nad ní bude možná stát auto) a hned poté jsem si nechal ještěrkou navést 1 fůru zásypového jemného písku.

Takže co je potřeba udělat teď:

• vydláždit technickou místnost, aby šel nainstalovat boiler 
• donutit elektrikáře, aby přišel zapojit rozvaděč, aby fungovaly zásuvky pro zapojení kotle
• zařídit objednání kotle, boileru a ostatní věci - dělal jsem na klíč od instalatéra, který mi dělal vodu
• doprorazit prostup stropem skrz stropní Miako cihly

Prostup jsem myslel, že bude hračka, ale když jsem přišel nahoru 2 dny po betonování podlah, zjistil jsem, že mi borci zaházeli betonem i připravenou, krásně vyšalovanou díru do betonu, co se vynechala při betonování patra. Bezva, takže dobrá Bosch vrtačka s příklepem, dlouhej vrták, mazjl a kladiva. A jel jsem to. Asi 3 hodiny práce a byl jsem durch. Prášilo se zase jako v cukrárně.

Bagr mi předtím při kopání spáry překopl malý elektrický přívodní kabel. Samozřejmě jsem bagristovi říkal "tam u antoníčku si to kopnu ručně, tam nekopejte, tam vede elektrika". A bylo to. Naštěstí tenhle slaboproudý kablík není problém nastavit - udělal elektrikář.

O dlažbu se postaral strejda souseda opět, na nás byl výběr. Vybrali jsme poměrně dobrou dlažbu v Senesi Plzeň. 

Elektrikáři se příliš nechtělo, ale nakonec si našel pár momentů po jeho asi přednější práci a zapojil rozvaděč a pár zásuvek.

Instalatér zařídil vše od A po Z včetně komináře na instalaci komínku pro odtah plynových spalin kotle.  

Od antoníčku jsem prohloubil a ručně dokopal do spáry od bagru. Instalatér s kolegou provedli napojení do antoníčku, kde je centrální přívod plynu a redukce, která mění středotlak na nízkotlak. Do domu podél soklu a kus vyřezané cihly domu přivedly měděnou trubkou plyn po zdi dovnitř do technické místnosti. Já se následně s kámošem postaral o zasypání hadice pískem, položení folie "Pozor plynové vedení" na písek a o ruční zaházení hlíny do spáry. Při ručním házení mi šlo samozřejmě o to to průběžně ušlapávat, aby mi tam hlína nepadala dva roky dolů. Kámoš házel a já ušlapával a načechrával půdu krumpáčem, aby se mu dobře nabírala. Za dopoledne bylo hotovo. Ve dvou je to eins zwei.

Instalatér pak první týden v prosinci namontoval kotel Vailant a boiler a zapojili to všechno dohromady. Zároveň se udělal ten komínek stropem nahoru do připraveného střešního prostupu do střechy a revize od kominíka. Taky revize kotle. 

Teď zbývalo zažádat o plynoměr. Vyplnil jsem na Innogy webu termín schůzky a vyrazil tam. Hotovo. Pak montáž plynoměru za týden. Montážník chtěl vidět revize. Měl jsem připravené. To už jsem dával telefonem vědět instalatérovi a jeho kolegovi od Vailantu na nastartování kotle. Chvíli tam něco laborovali a pak to už jelo. Ještě teda odvzdušňovali hadice v rozvaděči ale pak už to jelo. Druhý den ještě instalatér sám přijel a opět plánovaně odvzdušňoval.

Taky mi zapojili dálkový Vailant modul na ovládání termostatu na dálku. Čili buď v baráku si přenosným termostatem navolím teplotu nebo přes apku. Nechali jsme to jet na minimum a další týden jsem si přivezl starej mobil, nabíječku a předplacenou simku a jako "velkej" ajťák si zprovoznil v baráku WiFi hot-spot a napojil onen Vailant modul na ten hotspot. Už jsem mohl teplotu ovládat na dálku. Co je super, že ta Vailant apka má samozřejmě individuální časové plány topení, ale i režim "frost protection". Takže jedu na tenhle a když chci přijet do baráku, den předem teplotu zvýším.

Takže i přes všudy-přítomné-problémy, všechny ani nezmiňuju, topíme :-) 

Podzemní voda je zde až v 60 m, takže vrt nepřichazí v úvahu z důvodu jeho vysoké ceny, vodné stočné stojí u nás 100 Kč/m³. Nyní nám odtéká voda z okapů do dešťové kanalizace, a proto jsem se rozhodl koupit retenční nádrž za využití dotace. 

Mně s používáním zahrady vzrostla spotřeba vody na domě o 50 m³ ročně, a proto jsem se rozhodl  pro záchyt vody do podzemní samonosné žebrované plastové nádrže se vsakem přebytečné vody do zahrady. Dle výpočtu plochy střechy 120 m² a srážkové mapy mi vyšel minimální objem nádrže 4 m³ na dotaci. Rozhodl jsem se pro nádrž 7m³ dle zkušeností lidí, kteří ji uvádějí jako minimální nádrž, kdy vám množství vody vydrží přes období, kdy neprší. 

Během vyřizování dotace  a nákupu příslušenství k nádrži jsem se dopustil pár chyb, které bych již neopakoval. Jde o to, že si chce každý z vaší dotace ukrojit pro sebe svoji část. Jako příklad uvádím projektanta, který za projekt na studnu na jednom pozemku, který dělám na investici a není zde vodovod, si řekl 3 tis, ale za posudek na dešťovku už chce 8 tis. A to je to co mě na těch všech dotacích pro lidi a nás stavebníky štve.

Ale  zde lze vyřízení dotace udělat svépomocí při využití dešťovky na zahradu, ta jednoduší varianta. Já jsem bohužel neměl informace a měl jsem hodně práce a celou dotaci včetně žádosti a posudku jsem si nechal zpracovat od prodejce nádrže dešťovka.eu. V tu chvíli, kdy jsem něměl informace, to pro mě bylo nejmenší zlo, neboť jsem jim zaplatil 6 tis. včetně vyřízení žádosti a celé to bylo podmíněno schválením dotace tzv. akceptačním dopisem, v opačném případě jste nic neplatil. Tyto podmínky byly lepší než od projektantů, kteří inkasují za posudek ať vám dotaci schválí či ne. V případě, že nádrž bude využita jen pro zalévání, projektanta nepotřebujete a odborný posudek si můžete udělat sámi. Je mi jasné, že tohle se nebude projektantům ani firmám přiživujícím se na modré úsporám líbit, ale jsme na serveru stavba domu svépomocí a co lze a chceme, si uděláme sami!

Podle nějakého vzoru si zpracujete posudek (kopii posudku zpracovaného od projektanta nabízím v příloze). Pak Vvm stačí si nechat do posudku dát razitko od nějakho prodejce retenčních nádrží, kteří se sami nepřiživují na dotacích, např. hobby markety, kde nádrže také prodávají. Stačí sdělit, že v posudku počítáte s jejich retenční nádrží a potřebujete tam razítko, že tam bude ta nádrž, a určitě se s někým domluvíte. Žádost je jednoduchá a můžete si ji také zpracovat sami (vzor žádosti zpracovanou od projektanta nabízím v příloze). Propočet nádrže na dotaci včetně srážkového úhrnu si lze po zadání údajů vypočítat na kalkulátoru na internetu.

Odhad celé realizace včetně příslušenství po odečtení dotace je cca. 50000,-Kč. Když budu hodně optimistický a ušetřil bych 50m³ vody ročně, tak je návratnost za 10 let. Takže dle mého názoru, kde je levná voda nebo je možnost udělat vrt do 25 metrů, se chytat dešťovou vodu nevyplatí. 

Maximální výše dotace, která mi vyšla dle plochy domu a realizovaného opatření, je  30150,-Kč s tím, že vám ze všeho, na co máte účtenky, proplatí 50%, až do výše té dotace. Je třeba dát pozor v případě objednávání z internetu, kde musíte mít kromě faktury či objednávky doklad o zaplacení, tedy když platíte převodem - výpis např. z internetového bankovnictví o provedené platbě, když dobírkou, tak si od přepravní služby musíte vzit doklad o zaplacení dobírky.

Filtr do nádrže určitě doporučuji koupit k nádrži a i pochozí poklop, ale sifon na odtok přebytečné vody, aby vám tam ze vsaku nevlezla třeba myš, lze udělat z kolen 45° KG DN110 nebo HT. Dále tichý nátok stačí 2 m dlouhé potrubí KG nebo HTEM DN 110 a malé stavební gumové vědro a je hotovo. Nádrž použiji samonosnou žebrovanou z jednoho kusu, kterou stačí dát na štěrkové lože a obsypat zpět výkopovou zemí, pokud nemáte vysokou spodní vodu, která by vám mohla nádrž zvednout.

V obci se nyní kope kanalizace, takže v obci je veškerá výkopová technika a dělníci a místo, kam se odváží přebytečná zemina. Proto jsem využil situace a nechám si to od těchto zaměstnaců vykopat, proto již do nákladů nebudu uvádět cenu za výkopové a manipulační práce. 

Náklady na přípravu, materiál bez výkopových a jiných prací:

1. posudek včetně žádosti na klíč - 6000,- (podruhé bych to již neplatil)
2. nádrž Atlanta žebrovaná samonosná - 27890,-
3. poklop pochozí - 3280,- (k nádrži samotné je poklop, ale není pochozí)
4. prodloužuvací komín 60 cm - 2400,- (potřebuji nádrž trochu v hlouce, kvůli spádu z okapů)
5. sada filtr, přepadový sifon a tichý nátok - 5300,- (přepadový sifon nahradí - 3 x koleno 90° KG nebo HT DN 110, 1 a 0,5 m KG nebo HT DN 110, tichý nátok nahradí - 2 m KG nebo HT DN 110 a malé gumové stavební vědro)
6. 2x vsakovací tunel garantia 600 l + zakončení z boku + filtrační geotextilie - 8313,-
7. ponorné tlakové čerpadlo Gude GTD 901 - 1972,-
8. samonavíjecí buben se zahradní hadicí 30 m Gude - 1990,-
9. vysokotlaká myčka Gude GDH 225 - 5490,-
10. rozvody KG potrubí a kolen z dešťový svodů domu a kolny včetně gajgrů a potrubí do vsaku - 7318,-

Za materiál  69953,- Kč, po odečtení dotace 30150,- celkem 39803,- + bagr a moje práce

Jednoho večera jsem po pár pivech otevřel youtube a postupně jsem se proklikal až na teplovzdušné panely. Po zhlédnutí asi 20 videí mi to začalo dávat smysl a bylo rozhodnuto. 

Zadní strana objektu je na jih a vzhledem k lokalitě na jižní Moravě je slunečního svitu na rozdávání. Změřil jsem si, jak velký panel se mi na zadní stěnu vejde a skončil jsem u rozměru cca 900 x 1800 mm.

Největší oříšek byl vnitřek panelu. Na internetu najdete téměř vše, od plechovek, přes síťovinu až po profilované plechy. Chtěl jsem se dostat na minimální náklady a zároveň na konstrukci strávit co nejméně času. Hliníkové flexi roury o průměru 80 mm se zdály být ideálním řešením. 

Rám je tvořen hoblovanými prkny 20 x 120 mm, které jsou v rozích spojeny úhelníky.

Záda jsou ze slabé OSB desky přitlučené hřebíčky do prken.

Vnitřek jsem vyložil polystyrenem přilepeným obyčejným silikonem.

Jelikož polystyren na slunci rychle degraduje a tento bordel by se následně dostával do místnosti, vše jsem zakryl obyčejnou černou zahradnickou folií, která je zastrkána v rozích za polystyrenem.

Z důvodu váhy a izolace jsem na zakrytí panelu použil dutinkový polykarbonát 4 mm.

Roury jsem koupil v délce 3 m, ale zde se ukázal první problém. Po natažení jsem se dostal maximálně na 2,5 m, takže po nařezání jsou roury v panelu trochu kratší.  

Sání a výstup je vyřešen dírami o průměru 120 mm. 

Chvilku mi trvalo vymyslet regulaci ventilátoru. Nakonec jsem zvolil fotovoltaický článek 4,2 W, 1 2V s regulací z Aliexpressu. Dává to 5 V, což je na počítačový ventilátor 120 x 120 mm plně dostačující.

Funguje to naprosto spolehlivě: svití slunce - ventilátor se točí. Nesvítí slunce - ventilátor se netočí. :) 

První test proběhl těsně před západem slunce a dopadl dobře. Vstup byl 8 °C a 55% vlhkost. Pod mrakem zvedal panel teplotu přibližně o 5 °C. Za mírného svitu už se svedla teplota skoro o 20 °C a výrazně klesla vlhkost.

Druhý den už slunce svítilo naplno a výsledky se konečně dostavily. Z panelu šlo stabilních 55 °C a vlhkost byla do 10 %. Ventilátor by měl dávat objem okolo 50 m³. 

Náklady

• Dvě prkna - 300 Kč
• OSB deska - 180 Kč
• Polystyren - 100 Kč
• Černá folie - 75 Kč
• Polykarbonát - 450 Kč
• Hliníkové potrubí - 500 Kč.
• Fotovoltaický panel, regulace a ventilátor - 250 Kč
• Vzduchotechnické roury a mřížky - 300 Kč
• Černý spray - 100 Kč.

Vzpomínám si, že jsem se v tom za boha nemohl zorientovat, hlavně v názvech jednotlivých smluv, skříní, nechápal jsem instrukce od E.ONu... Nakonec jsme to zvládli, jen to trvalo klasicky mega dlouho. Mezi každým krokem je nějaká prodleva, pořád se na něco čeká. Snad vám bude tento návod užitečný.

Průběh v bodech (2/2018 - 11/2019)

• Zaslána Žádost o připojení - online na jejich stránkách.
• Návrh Smlouvy o připojení + předběžné technické řešení - ze strany E.ONu, kontaktují vás sami. Řešte rovnou dlouhodobé připojení i na začátku stavby, krátkodobé vůbec neřešte.
• Hrazení poplatku za rezervaci příkonu (3x25), nejčastějí 12500,-.
• Projekt prodloužení sítě - kontaktuje vás projektant, který to pro E.ON dělá, a řeknete si, co a jak (v našem případě se protahovalo podzemní vedení NN z poslední přípojkové skříně v ulici, dotahuje se vždy až na hranici vašeho pozemku).
• Zajistit podpisy všech dotčených (sousedi, obec,...) - zajistěte si to sami, bude to rychlejší.
• Když je projekt připravený, zahájí se stavební řízení - stačí Územní souhlas ze stavebního úřadu.
• Povolení stavby - prodloužení.
• Realizace prodloužení vedení NN (tzv. Zasmyčkování stávajícího kabelu do nové kabelové přípojkové skříně) - výsledkem je přípojková skříň od E.ONu na hranici vašeho pozemku a zároveň na straně vašeho pozemku, do které vy nesmíte šahat.
• Dojde vám Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene - jedná se o onu bílou přípojkovou skříň, kterou máte na pozemku, ale není vaše - proto věcné břemeno (v našem případě realizační firma netrefila hranici a umístila skříň ještě na pozemek obce, takže jsme tuto smlouvu nemuseli podepisovat).
• Volal mi soused, že mu firma nechala rozbitou příjezdovku, když dělali protažení (ale slíbili mu, že to dají do pořádku :-D). Tak jsem volal na E.ON, ti mě přesměrovali na projektanta stavby, ten mě přesměroval na technika, který má danou oblast na starosti, ten mě přesměroval na realizační firmu, tam mě přesměrovali na subku, která jim to dělala. Za týden dojeli týpci a opravili to. :-D :-D :-D
• Když tedy máte přípojkovou skříň na hranici, musíte zajistit ještě elektroměrovou skříň - ta už je vaše a platíte si to sami. Váš elektrikář vám řekne, jaký typ + co všechno k tomu koupit (já kupoval skříň, 2x kabel CYKY, chráničku, hlavní jistič).
• Vykopete díru, usadíte a zabetonujete elektroměrovou skříň vedle té přípojkové, elektrikář do ní protáhne kabel z přípojkové skříně + osadí hlavní jistič.
• Dále elektrikář protáhne 2x CYKY kabely z elektroměrové skříňě do antoníčka (stavební rozvaděč) v chráničce 70 cm pod zemí - dali jsme si ho do stavební boudy. Doporučuju rovnou koupit tolik metrů kabelu, aby vám to v budoucnu dosáhlo až do domovního rozvaděče (nebude muset dělat napojení).
• Revizní zpráva - dodá vám ji elektrikář.
• Zaslat revizní zprávu na E.ON s tím, že žádáte o dodávku elektřiny.
• Kontaktuje vás borec, domluvíte si schůzku a uzavřete s ním Smlouvu o distribuci a dodávce elektřiny - zatím si vyberte tarif D01D (cca 200,- měsíčně zálohy a to ani celé nevyužijete).
• Asi za 3 týdny vám dojedou osadit elektroměr a od té chvíle vám fungují zásuvky v antoníčku.

Přerod ve stavební parcelu začal přípravou/úpravou sítí.

Elektřina

Bylo potřeba podat žádost o připojení k distribuční soustavě NN u ČEZ Distribuce. Následně mi volal technik, že je možné se napojit na sloup NN, který je na pozemku souseda, a vést kabel v zemi zhruba 3 metry na můj pozemek - stačí se domluvit se sousedem, zda mu nebude vadit, že bude částečně kopáno do země na jeho pozemku. Ten souhlasil, a tak jsem mohl podepsat smlouvu o smlouvě budoucí a zaplatit poplatek za požadovaný příkon 3x25A (8. října 2019).

Domluvil jsem se s místním elektrikářem, aby sepsal materiál, který budu potřebovat, a další týden jsem se o víkendu pustil do díla - vykopal jsem díry pro vedení kabelů a rozvaděč, ten jsem pak usadil, protáhl od sloupu k rozvaděči jeden kabel (CYKY-J 4x10) a druhý kabel k budoucímu stavebnímu rozvaděči (CYKY-J 5x6). Měl jsem i pár fotek, ale krátce potom jsem ztratil mobil a s ním i všechny fotky :).

Samotný stavební rozvaděč se připojoval až v začátkem února 2020 společně s kompletním zapojením sloupku k hlavnímu vedení. Následně proběhla revize a mohl jsem veškeré dokumenty odnést na ČEZ Prodej.

Dne 17. března 2020 technici od ČEZu namontovali do sloupku elektroměr a slavnostně mi oznámili, že k nám na pozemek byl zaveden elektrický proud, samozřejmě za krásný měsíční poplatek 200 Kč. :)

Kanalizace

Tu zařizoval ještě původní majitel pozemku na své náklady. Ještě před podpisem kupní smlouvy nechal připravit napojení na sousedovu přípojku, to proběhlo v říjnu 2019.

Bohužel, když se pokládala kanalizační trubka, nenapadlo mě rovnou s ní usadit i revizní šachtu. V polovině března 2020 jsem tak musel vykopat a najit, kde trubka končí, a napojit na ní revizní šachtu.

Stálo mě to 2 odpoledne po práci.

Voda

V obci začínala v září 2019 výstavba vodovodu. Na obecním úřadě jsme dostali kontakt na projektanta, se kterým jsme se domluvili na zakreslení naší přípojky na pozemku. V dubnu 2020 proběhla samotná realizace přípojky - vše na náklady obce.

Plyn

Jelikož jsme se rozhodli, že hlavním zdrojem tepla v domě bude plynový kondenzační kotel, bylo nutné začít řešit i přípojku plynu. Plynovod vede zhruba metr od hrany pozemku v zatravněném pásu. Projekt na přípojku a veškeré administrativní úkony spojené s jejim zřízením vyřizuje od začátku března 2020 projektant.

Nakonec jsem osadil ventilátor 120x120 mm, který dává okolo 50 m³/h. Vzhledem ke zvýšenému průtoku vzduchu se trochu snížila teplota na výstupu.

Uvažuji se vstupními hodnotami 10°C a 60% vlhkostí. Pokud je jasno a slunce svítí +- přímo na panel, vzduch na výdechu má 40 °C a pod 10% vlhkost.

Zajímavé jsou i hodnoty, pokud je zataženo. I tak dokáže panel zvednout teplotu nasávaného vzduchu o cca 10 °C, ale průtok je značně snížen.

Místnost má přibližně 55 m³ a teplota se po instalaci panelu zvedla přibližně o 5 °C.

Jelikož se jedná o rekreační objekt, nebylo primárním účelem zvednout teplotu na komfortní úroveň. Pouze jsem se snažil vymyslet jednoduchý způsob, jak v místnosti snížit vlhkost a zároveň zabránit teplotám klesnout pod bod mrazu v zimním období. 

S jarními teplotami jsem si uvědomil, že nemám vymyšlenou variantu na léto, kdy bude venku 30 °C a teplo uvnitř bude nežádoucí. Nejdřív jsem přemýšlel nad zakrýváním panelu, ale tahle varianta je nepraktická a hlavně nevzhledná.

Řešením bude díra v polykarbonátu, do které vložím uzavíratelnou klapku. V létě uzavřu výdech do interiéru a otevřu výdech do exteriéru. Tím pádem bude zajištěno stálé větrání a panel poběží celý rok.

Připojil jsem tedy i druhý bojler, který se automaticky přepne jen pomocí LX DC BOX, který je součást bojleru a na využití přebytků je postavený.

Stejně jako na schématu jsem z prvního bojleru udělal i vývod na pračku - opět se směšovačem - na kterém lze teplotu vody do pračky regulovat.

Původní zapojení - což ale v praxi není nutné - že horká voda protéká přes standartní bojler, nechám funkční. Nám to jen zvedá množství nahřáte vody a rezervu pro dny s horším osvitem panelů. 

Cíl je (byl) tedy teď více než 300 l pitné vody ohřáté na 70 °C - 75 °C a úspora další energie, kterou by si ohřívala vodu sama pračka tím, že je napojena na předehřátou vodu z prvního bojleru a dohřeje pouze případný rozdíl. 

Tentokrát mám v úmyslu využít i vyměníky obou bojlerů na mini okruh do koupelny, na žebřík na sušení ručníku, ale to zase až časem, jak se začne blížit podzim.

Protože je potřeba materiálu opravdu hodně, byla použita kamenitá zemina ze stejné lokality. Tu jsem postupně hutnil po nějakých 20 cm vibračním pěchem (žábou). Při zasypávání byla položena ležatá kanalizace předtím vyrobenými prostupy.

Dále bylo nutné přivést chráničku pro přívodní kabel (silový přívod, HDO) a případně další chráničky pro internet, bránu atd. V zadní části domu se protáhly chráničky pro hadice tepelného čerpadla… Ještě bude asi sranda to protáhnout dovnitř. Nerad bych dělal rozvaděč někde venku v zemi.

Protože ztracené bednění bude po celém obvodu domu v zemi v nezámrzné hloubce, příště bych už prostupy na sítě nedělal předem, ale počkal cca jeden den, než beton ve ztraceném bednění trochu zatuhne a díry vysekal sbíječkou. Byl jsem nucen některé prostupy posunout o jednu řadu výše a následná tvorba díry byla jednodušší a levnější než nákup a instalace trubky pro prostup.

V uhutněném podkladu jsem ručně vykopal „zákopy“ pro odpady, vodu a elektřinu. Odpad musí být ve všech místech ve správném spádu, vodě a elektřině je to jedno. Do domu půjde elektřina (silová elektřina a signál HDO z elektroměrového sloupku), internet (metalika, optika?), voda, dešťová voda z nádrže a kolektor tepelného čerpadla. Z domu půjde odpadní voda, dopouštění nádrže na dešťovou vodu, elektrika k ČOV, k bráně atd.

Do „zákopů“ umístil vodák trubky tak, aby byly připraveny na napojení WC, umyvadel, vany apod. Důležité je myslet i na horní patro a raději udělat více vývodů z desky, než pak řešit složité uhýbání trubek ve stěnách nebo pod podlahou.

Trubky se po přeměření spádu podsypaly pískem, který se ručně uhutnil. Po té jsem do technické místnosti natáhl vodu hadicí DN32 v chráničce o průměru 40 mm. Potom ještě další chráničky na elektřinu, internet a další. Lepší je několikrát si zopakovat, co vlastně bude potřeba, a připravit vše předem. Dodatečné montáže sítí mohou být problém – zvláště u vody, která může zamrznout.

Do nádrže na dešťovou vodu povedou dvě hadice a chránička na kabel (čerpadlo, hlídání hladiny, apod.). Jednou hadicí DN32 je voda přivedena do domu, druhou hadicí DN25 je provedeno dopouštění nádrže z řádku. Dešťová voda a pitná voda z řádu musí být vedena zcela separátně. Je možné použít speciální oddělovací ventil, jehož cena je dost vysoká. Jiné „kohoutky“ a zpětné klapky jsou zakázané, protože nesplňují dostatečnou spolehlivost oddělení.

Posledních cca 25 centimetrů se místo zeminy použila štěrkodrť frakce 0/23, která se uhutní vibrační deskou. V další fázi bude nutné položit a svázat kari sítě a vylít podkladní beton do co možná nejlepší roviny.

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce www.mylms.cz/stavba-domu/

Ochrana majetku

Zabezpečení proti zlodějům, vandalům nebo nevítaným nocležníkům – to už zdaleka není jen kvalitní zámek, bezpečnostní mříže a bytelný plot. Oblíbené a stále cenově dostupnější jsou kamerové systémy, ve kterých si můžete zkombinovat různé druhy a množství bezpečnostních prvků, které jsou pro váš konkrétní objekt potřebné. Mezi ně patří kromě IP kamer například PIR čidla, detektory otevřených oken a dveří či sirény.

Při aktivaci alarmu budete ihned upozorněni (nejčastěji SMS zprávou). Systém je také možné napojit na pult centrální ochrany, aby v případě narušení objektu na místo vyrazila zásahová jednotka.

Pokud je pro vás pořízení komplexního zabezpečovacího systému příliš nákladné, zvažte alespoň instalaci maket kamer. Další možností je simulace vaší přítomnosti na chalupě. K tomu se nejčastěji využívají svítidla s časovačem, u kterých nastavíte jejich pravidelné rozsvícení v určitou hodinu.

Proti požárům a úniku plynu

Hrozbou pro vaše rekreační obydlí ale není jen vetřelec. Majetek a v krajních případech i lidské zdraví může poškodit také požár a únik plynu. Přestože je požární hlásič povinnou součástí pouze novostaveb realizovaných po roce 2008, neměli byste váhat s jeho montáží ani do starších obytných objektů. 

{{tip|wholeWidth}}Detektor kouře není vhodný do místností s krbem a kamny. Zde doporučujeme instalovat spíše požární hlásiče, které sledují rychlý nárůst mezní teploty.{{/tip}}

Máte na chalupě plynový kotel nebo karmu? Pak sáhněte po hlásiči oxidu uhelnatého. Tento jedovatý plyn je nebezpečný především proto, že není vidět ani cítit, takže jeho zvýšenou přítomnost ve vzduchu nemáte jak zjistit.

Pokud topíte nebo vaříte na plynu, neměl by ve vaší domácnosti chybět ani detektor plynu. Ten upozorňuje na přítomnost všech hořlavých plynů, jako jsou propan, butan, zemní plyn či svítiplyn. Pro správné umístění si předem zjistěte, zda se plyn, jehož přítomnost chcete zjišťovat, drží v místnosti u podlahy nebo u stropu.