Kompletní elektro jsem svěřil tchánovi, na nás zbylo „jen“ namyšlení, co kam budeme chtít… takže kam jaké zásuvky, kam a jaká světla a hlavně odkud je ovládat, kde bude alarm, kde TV, kde kotel, kde komplet kuchyň, jak se bude napájet v budoucnu garáž, jak brána, jak zvonek a v neposlední řadě, kam umístit zásuvku na Vánoční osvětlení :-).

Jakmile jsme si vše ujasnili, vrhl jsem se na dlabání drážek. Používal jsem home made dlabák spolu se zednickým kladívkem a sekyrkou. Všechny káble jsme tahali vrchem k čemuž mě pomohli háčky, které jsem přes butilovou pásku šrouboval do dřevěného roštu. Jak jsme měli nataháno, zbývalo už jen dráty usměrnit do vydlabaných drážek a zasádrovat. Kompletní elektro nám zabralo asi 3 víkendy, přičemž veškerý materiál měl tchán doma, takže nás to nestálo skoro ani korunu.

Současně s elektrikou se na stavbě dělali i instalatérské práce. Při první návštěvě mi instalatér nakreslil na zeď  kudy trubky a odpady povedou, takže jsem mu všechno předchystal, aby mohl už jen natahovat a nezdržoval se. Samotná instalace mu zabrala necelé dva dny. Po tlakové zkoušce už jsem zas jen sádroval a zahazoval díry.

V této fázi již bylo všechno připravené na omítky.

Vzhledem k tomu, že se potom budu připojovat stejně na kanalizaci v budoucnu, rozhodl jsem se co nejvíce snížit náklady na ČOV, neboť často slýchám jak si někdo udělá čističku a vyjde ho to na 50 tisíc a víc  a pak se za pár let musí připojit na veřejnou kanalizaci a nechtěl jsem kuli pár letům vyhodit zbytečně peníze. Na trhu je plno čištiček již používaných a to většinou jen krátce, stavebníci udělají ČOV a když je hotová veřejná kanalizace v obci, tak se připojí a ČOV pak za pár tisíc prodávají. V projektu jsem měl navrženou ČOV Ekocis, která je na trhu asi jedna z levnějších cca. 30 tis a to bez příslušenství. Já jsem koupil ČOV používanou typ EURO 6, vystříkanou vapkou i s horním nástavcem, víkem a venkovní plastovou bedýnkou na kompresor a s kompresorem Secoh JDK 60 S, který by měl být úsporný.

Nejprve jsem musel mít samostatný projekt na přesný typ ČOV, poté mě musela obec písemně schválit, že mohu mít ČOV a povolují vypouštění do dešťové kanalizace. To jsem i ze žádostí předal na Životní prostředí v daném okrese. Do měsíce mě ČOV schválili a dokumentaci jsem předal na stavební úřad, neboť projekt na ČOV bylo součástí stavebního povolení. Jenže jsem při realizaci nevěděl ještě jakou ČOV přesně seženu. Nakonec jsem sehnal typ Euro 6, proto jsem musel znovu za projektantem, který mě do projektu čističky zapracoval změnu ČOV s tím, že tuto změnu pak již jen doložím na Životním prostředí při žádosti o kolaudaci domovní čističky.

Nechal jsem vybagrovat výkop na ČOV.  Dno výkopu jsem vysypal štěrkem o výšce cca. 10 cm a zhutnil, poté položil podložky na kari síť a umístil na dno výkopu kari síť co mě zbyla ze základové desky, drát 8mm. Na dno výkopu jsem umíchal beton do výšky 10 cm a stáhl do roviny.

Když byl betonová deska hotová a vyzrálá, stáhli jsem do výkopu ČOV, a po ustavení ČOV na desce a pospojení s KG trubkama, jsem spodní část obetoval. Čističku jsem omotal geotextílií a postupně jsem napouštěl ČOV vodou a dle hladiny vody v ČOV jsem jí obsypával pískem a zeminou a celé hutnil. Plastovou bedýnku na kompresor jsem umístil vedle ČOV, na obrázku je kompresor umístěn v ČOV, což je špatně a hned ze záčátku jsem to změnil a umístil ho vedle, a tak je to dosud. Kousek od ČOV jsem měl v projektu kanaližační šachtu, která u ČOV být údajně nemusí. Tu jsem se rozhodl vyrobit a udělal jsem ji ze třech odřezků kanalizačních plastových skruží co byly určené na vyhození o průměru 60 cm, ty jsem k sobě přilepil plastickým lepidlem mamut a celé jsem to přilepil silikonem na již hotovou betonovou desku na které byla vrstva vodovzdorné malty a tekuté lepenky, KG roury jsem prostrčil do kanalizační šachty do připravených otvorů a celé to zasilikonoval. Spodní část i s KG rourama jsem obetonoval okolo šachty, tak aby to bylo na pevno. Ze silné cetris desky jsem udělal víko na tuto šachtu.

Museli jsme ručně vykopat výkop k připojce dešťové kanalizace, která byla daleko od ČOV. Přípojku, která se nenacházela na moc vhodném místě jsem takto koupil již z pozemkem. Výkop vedl vedle síťí, proto jsem museli s brigádníkem vykopat ručně nějakých 10 metrů výkopu postupně až do hloubky 2,5 m k přípojce aby nám vyšel dobrý spád kanalizace. Od přípojky jsme pokračovali v KG trubkách o průměru 16 cm až do kanalizační šachty. Z té pokračuje potom KG 12 cm do ČOV. Podle projektu i od okapových svodů vedou KG do přípojky dešťové kanalizace. Tyto jsem ale ukončil v zemi u ČOV, stejně jako je položená KG trubka v zemi vedoucí od domu ke hranici pozemku, také zaslepená a zasypána. Je to příprava až bude hotová veřejná kanalizace, bude voda z okapových svodů přepojena do čov a celá kanalizace z domu bude napojena na kanalizační trubku připravenou v zemi, tak abych až dojde k přepojení na veřejnou kanalizaci jsem co nejméně kopal. ČOV tak bude potom sloužit pouze jako jímka na dešťovou vodu s přepadem do dešťové kanalizace.

Uvedení ČOV do provozu a nastavení vzduchu jsem provedl dle návodu z internetu, nasadil bakterie. Jinak bakterie v průběhu roku stejně doplňuji, neboť nejsme moc vzorný uživatelé ČOV a proto jednou ročně kupujeme Bio Golem S, celou plechovku za 200,-Kč a  když se nám podaří vybít baktérie,  doplníme z Golema a do dvou dní je to zas v pohodě, voda v ČOV je celkem čistá a nezapáchá. Odpadají veškeré náklady na vyvážení, nemusí se vyvážet nikdy. Jednou za 6 měsíců  čerpadlem odsaji 1/3 vody i s usazeninami a zaleji s tím stromky, voda i usazeniny jsou nezávadné a bez zápachu.

Výhoda u ČOV je, že se ušetří za stočné ale co se ušetří se zaplatí na elektrice za chod kompresoru, dále spousta omezení, co se nesmí lít do WC. Kolikrát stačí být jen nemocný, kdy užíváte antibiotika a různá kloktadla, tak to s čističkou také zamává. Údržba kolem ČOV a kompresoru. Vše úplně nedodržujeme, používáme normální tablety do myčky, normální prací prací prášek. Myjeme a pereme hodně, takže se těšíme na přípojku veřejné kanalizace.

Když byla čističky hotová, nechal jsem si udělat rozbor vody z ČOV, nejlevněji jsem to sehnal v Plzni, Borská pole,  zažádal jsem i se změnou na Životní prostředí o kolaudační souhlas, jejich pracovník na místě ČOV zkontroloval a do měsíce jsem měl kolaudační souhlas na čističku, který se pak předloží ke kalaudaci domu.

Nejdříve musela proběhnout topná zkouška - v kotli se pustil program na vysoušení podlah. Každý den přidával o 5 stupňů teplou vodu do podlahovky a když dosáhnul 40 stupňů, tak zase ubíral na teplotě. 

Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, ve všech místnostech máme podlahové topení. Navíc v patře v každém pokoji máme pod oknem radiátor a v koupelnách máme "žebříčky.
Kotel je dvouokruhový. Zvlášť máme nastavený program pro podlahové topení - jeden okruh a na druhým okruhu máme radiátory + žebříčky v koupelnách. Plus si kotel podle nastaveného programu hlídá teplou vodu v zásobníku. 
Na severní straně domu máme umístěné venkovní čidlo ke kotli a v domě máme dvě prostorová čidla. Jedno čidlo pro jeden okruh. Takže čidlo pro podlahovku máme v obýváku a čidlo pro radiátory/žebříčky máme v koupelně v přízemí. 

Ke kotli ještě musí být "odkouření", trubku - kouřovod máme schovaný ve zdi (v příčce - vývod nad střechu), takže není nic vidět. 

Zde je popis našeho kouřovodu od revizního technika :-) 

 Soustředný přetlakový LAS kouřovod Brilon o světlosti 80/125 mm a délce do 6 m. Vnitřní část kouřovodu z přetlakových PP trubek, vnější trubka z pozinkovaného plechu s povrchovou úpravou. Na kouřovodu je otvor pro měření spalin a kontrolní otvor nad kotlem. Na kouřovodu jsou v technické místnosti dvě kolena 87° a patní koleno. V půdním prostoru jsou dvě kolena 45° Kouřovod je vyústěn originální tvarovkou nad sedlovou střechu objektu.

Nános vápníku na topné spirále pračky. Zdroj www.euroclean.cz

Obecně lze vodu rozdělit na pitnou a užitkovou. U pitné vody jsou vysoké nároky na kvalitu, zejména musí být zbavena všech zdraví ohrožujících složek. U užitkové vody se nároky liší podle účelu použití; obecně se vyžaduje hygienická nezávadnost. Ke stanovení kvality vody se používá řada testů zjišťujících složení, přítomnost bakterií, ale také například barvu, zápach a chuť.

Co je tvrdá voda

Velmi častým problémem je příliš tvrdá voda. Dle průzkumů se s ní potýká až 2/3 domácností v ČR. Tvrdá voda je taková, která obsahuje vysokou koncentraci rozpuštěného hořčíku a hlavně vápníku, tedy chemicky jde je o Mg2+ a Ca2+ kationty. Tyto ionty se do vody dostávají rozpouštěním hornin, především vápence. Tvrdá voda je tedy problém hlavně podzemních zdrojů vody, méně běžná je u zdrojů povrchových. Tvrdá voda sice není zdravotně škodlivá, má však několik zásadních praktických úskalí, která souvisí především se vznikem vodního kamene.

Vodní kámen je úhlavním nepřítelem myček, praček, varných konvic a mnoha dalších spotřebičů a zařízení, kde pitnou, resp. užitkovou vodu používáme. U praček, ventilů a čerpadel vodní kámen způsobuje zadření. U vodovodního potrubí snižuje průměr a tím i průtok; může způsobit i ucpání. U varných konvic, bojlerů a tepelných výměníků snižuje efektivitu přenosu tepla. V myčkách a pračkách tvrdá voda snižuje efektivitu čistících a pracích prostředků a v neposlední řadě vytváří neestetické skvrny na sklenicích a na sanitě.

Trocha "tvrdé" chemie

Vodní kámen je chemicky uhličitan vápenatý CaCO3 (případně uhličitan hořečnatý, MgCO3). Vytváří se více s rostoucím obsahem vápníku, s rostoucí hodnotou pH a se zvyšující se teplotou vody. Proto vodní kámen najdeme převážně ve varných konvicích, bojlerech, na topných tělesech praček a v tepelných výměnících.

Tvrdost vody byla dříve měřena dle německých norem v jednotkách °dH (tzv. německé stupně tvrdosti), v současnosti se nahrazuje vyjádřením pomocí látkového množství mmol/l (milimol na litr). V případě látkového množství o tvrdé vodě mluvíme přibližně od 2,5 mmol/l, nad 3,75 mmol/l označujeme vodu jako velmi tvrdou. Vodní kámen se však může vytvářet již ve středně tvrdé vodě (od 1,25 mmol/l). Tyto hodnoty lze zjistit ze zmíněných fyzikálních a chemických rozborů. V běžném kráceném rozboru pitné vody se však tvrdost nestanovuje a je třeba si ji vyžádat extra.

Vodní kámen na vodovodní baterii. Zdroj www.euroclean.cz

Česká vyhláška stanovující hygienické požadavky na pitnou vodu (252/2004 Sb.) stanovuje, že pitná voda musí obsahovat jisté minimální množství vápníku a hořčíku.

Změkčení vody šetří Vaši peněženku i zdraví

Změkčená voda nejenže zvyšuje životnost zařízení (praček, kotlů, potrubí atp.), ale také vás zbaví pravidelného čištění varných konvic a sanity od vodního kamene. Sníží se spotřeba pracích prášků a dalších mycích a čisticích prostředků. Nezanesené spotřebiče (bojlery, konvice, atp.) spotřebují méně energie. Příliš tvrdá voda pak může mít nepříznivý vliv na pokožku a také zvyšovat pravděpodobnost tvorby ledvinových kamenů a artrózy. Tudíž trvalá úprava vody se vyplatí finančně i zdravotně.

Jak zjistit tvrdost vody v domácnosti

V domácích podmínkách patrně nebudete mít možnost přesného laboratorního testu vody. Tvrdost vody lze odhalit častou tvorbou vodního kamene ve Vaší varné konvici, myčce, apod. Mezi jednoduché testy patří test s mýdlem. Pokud mýdlo ve vodě pění hodně, je voda měkká, naopak pokud nepění skoro vůbec či jen velmi málo, je podezření na tvrdou vodu. Tento test je rychlý a orientační, nicméně může odhalit zásadní otázku tvrdosti bez přesných čísel.

Existují ale také kapkové nebo papírkové testery vody. Papírkové se hůře interpretují a jsou jen orientační (ale přesnější než mýdlo). Občas jsou dodávány například společně s novou pračkou nebo myčkou. Kapkové testery jsou pro běžné domácí i průmyslové potřeby dostatečně spolehlivé a přesné. Lze podle nich navrhovat a nastavovat změkčovací zařízení, případně kontrolovat jejich funkčnost.

Prevence a odstranění vodního kamene

Konečně se dostáváme k tomu, co Vás patrně zajímá nejvíce, a to jak předcházet tvrdé vodě. Existuje více možností s různou spolehlivostí, účinností a cenou.

Již vytvořený vodní kámen v závislosti na rozsahu a ploše, lze odstranit několika způsoby

• mechanicky (oškrábáním, drhnutím)
• chemicky (různými přípravky - aplikace kyseliny citronové, octa nebo průmyslových silných kyselin)

avšak je nutné si uvědomit, že to neřeší příčinu - tvrdost vody, která bude stále vysoká a proces tvorby vodního kamene se bude nadále opakovat je proto důležité se zabývat hlavně prevencí.

Změkčení vody lze provést několika způsoby

• změna formy minerálů (iontová výměna) 
• eliminace minerálů (demineralizace)
• dávkování antiscalantů
• chemické srážení
• magnety a podobné šarlatánské metody

Magnety a jiná elektrická „udělátka“ jsou bez výjimky nefunkční a jde jen o trik na získání peněz od nic netušícího zákazníka. Chemické srážení se ke změkčení používá na vodárnách a vyplatí se jen pro velké průtoky vody. Dávkování antiscalantů je běžné v průmyslu a u distribuce teplé užitkové vody. Demineralizace se provádí reverzní osmózou nebo destilací vody. Demineralizovaná voda je zbavena všech minerálů, nejen těch co způsobují vodní kámen, a není proto vhodná k pití.

Iontová výměna je spolehlivý, šetrný, energeticky nenáročný a ekologicky nezávadný způsob změkčení vody, který je nejvíce používán.

Jak funguje iontová výměna?

Iontová výměna patří k nejspolehlivějším preventivním řešením tvrdosti vody. Jde v principu o výměnu iontů vápníku za ionty sodíku (Na+). Na povrchu kuliček ionexu (polymerního materiálu, iontoměniče) jsou zachycené ionty sodíku. Ionty vápníku se na ionex vážou silněji než ionty sodíku. Proto se vápník z vody odstraňuje a sodík se do vody uvolňuje. Pomocí roztoku soli se pak zachycený vápník vypere do odpadu a kapacita ionexu se touto regenerací znovu obnoví.

Řez změkčovačem vody AquaSoftener. Zdroj www.euroclean.cz

Ionex změkčovače dokáže mimo jiné zachytit i jiné kationty, například toxické těžké kovy (olovo), ale v těchto případech účinnost záleží na mnoha faktorech (mimo jiné na hodnotě pH vody). Změkčovací zařízení neodstraňuje z vody zákal či jiné nežádoucí nečistoty.

Na trhu je mnoho variant úpraven vody a mezi nejvyžívanější patří změkčovače vody AquaSoftener, který disponuje českým atestem pro úpravu pitné vody, vydaného Státním zdravotním ústavem.

Změkčovače AquaSoftener jsou vybaveny programovatelným řídícím ventilem a pomocí plynule regulovatelného by-passu lze u zařízení nastavit výchozí tvrdost - částečnou (pro výrobu pitné vody) nebo úplnou (pro užitkovou vodu). Získáte tak upravenou, změkčenou vodu, která však stále obsahuje dostatek esenciálních minerálů požadovaných vyhláškou č.252/2004 Sb., pro pitnou vodu.

Využijte “Jarní zvýhodněné ceny” změkčovačů vody AquaSoftener do konce května na www.zmekceni-vody.cz   

Poradna zdarma pro úpravu pitné vody
+420 224 811 900
zmekceni@euroclean.cz 

Poradenství s vyplněním žádosti o dotaci pro jednotlivé kraje se zástupci z krajů a zaměstnanci firmy Atmos se uskuteční v areálu firmy ATMOS, Družební (Tyršova) 1283, Bělá pod Bezdězem, 294 21. Objekt školícího centra (50.5067947N, 14.7908392E)

Parkování vozidel je zajištěno v areálu bývalého ČSAD (50.5079272N, 14.7915633E).

Návštěva firemního dne s kotlíkovými dotacemi je možná pouze po předchozí telefonické rezervaci na čísle 602 209 748. Rezervaci lze provést každý všední den od 7:00 do 15:30.

Kotlíkové dotace mohou ušetřit až 80% nákladů na pořízení nového kotle či tepleného čerpadla. Maximální výše podpory je 127 500 Kč.

Detaily firemního dne včetně poradenství najdete na této stránce.

Program dne

Na místo prosím dorazte hodinu před rezervovaným časem a nahlaste se (registrujte). Následovat bude ukázka dotovaných kotlů a pomoc s výběrem dotovaného typu kotle, vhodného pro Vaši stavbu.

Následovat bude komentovaná prohlídka výrobního závodu.

Pro každého registrovaného účastníka je zdarma k dispozici polévka a hlavní jídlo včetně alkoholických i nealkoholických nápojů.

Pomoc s vyplněním žádosti

Se zástupci pro jednotlivé kraje, zaměstnanci firmy Atmos, budete mít možnost konzultovat vyplnění žádosti o kotlíkovou dotaci na svůj kotel.

Doprovodný program

Těšit se můžete na cimbálovou muziku a další překvapení

Kdy a kde

20. května 2017, areál firmy ATMOS, Družební (Tyršova) 1283, Bělá pod Bezdězem

Návštěvu si rezervujte předem na telefonu 602 209 748. Rezervaci lze provést každý všední den od 7:00 do 15:30

Další podrobnosti naleznete na této stránce >>

Do připraveného výkopu jsme umístili hadici na pitnou vodu a hadici na vodu ze studny (obě do jedné chráničky), pak el.kabel (4x4) z domu k čerpadlu do šachty v jedné chráničce a hlavní přívodní kabel (5x16)+ tenkej kabílek (3x1,5) pro spínání nočního proudu do budoucna v druhé chráničce z antoníčku do baráku. V domě je to zatím zapojeno provizorně do stavební skříně, abychom měli alespoň nějakou elektriku na prvních pár let rekonstrukce. Následně nám to zase bagrista pěkně zahrnul a máme to… kus jsme zakopávali sami růčo, abychom tam pak dali ještě tu ochranou pásku, ale zakopat to komplet, to bylo zbytečné dření, když bagr to má za chvilku hotové. Byly tam velké kameny a kusy pískovce, takže jen nabrat to na lopatu nebo rejč byla fakt makačka. Pak přijel kamarád elektrikář (Mohu jen doporučit, precizní práce za skvělou cenu! Kontakt ráda zašlu.) a zapojil nám to na obou stranách a poradil s nákupem zásuvky na 380V.

Ještě musíme zajistit revizi u dalšího známého a pak šup s tím na ČEZ, ať už jsme připojeni.
Také jsme si pěkně mákli při vyklízení staré kůlny, něco jsme stihli odvozit na sběrný dvůr, ale ještě ně úplně všechno, takže další vození nás čeká, to už ale musíme naházet do pytlů, aby se ten bordel dal nějak roztřídit… co ty lidi skladovali, to fakt nepochopím :-D Vlastně pochopím, tehdy se hodilo fakt všechno :-D

Taky jsme už zamkli šachtu novým poklopem, takže alespoň tam je bezpečí zaručeno… 

Do konce roku ještě chceme stihnout ten plot, dveře do chlívů a vyčistit a opravit studnu a k tomu teda ještě revizi antoníčku a připojení ČEZem, což snad bude brzy.

Také bychom už chtěli začít pracovat na projektu, abychom mohli příští rok vlítnout na opravu střechy a obouchávání zdiva a případně jeho opravy.

Vše bude záležet dost na penězích, ale to je asi všude… tak si držme palce.

Hezký den všem!

Kamča a Jarda

PS: Náklady na kabely berte s rezervou, kupovali jsme toho víc, protože něco se ještě bude hodit později při tahání elektriky po pozemku a k bytu, který bude nad chlívkama… každopádně do vyúčtování to dám, protože to jednou bude zužitkováno všechno.

Tyto prvky jsou nezbytné pro kvalitní vývoj kostí a zubů (působí na jejich tvorbu a udržování), napomáhají k pravidelné srdeční činnosti a krevnímu oběhu a ke správné činnosti nervů a svalů. Velké množství těchto minerálů naše tělo přijímá i z potravin.

Jenže i zde platí přísloví, že všeho moc škodí a velmi tvrdá voda (5 mmol/l a více) může být rizikovým faktorem pro vznik některých chorob, jako jsou žlučové kameny, močové kameny nebo artróza

Problém tvrdé vody

Ve většině případů tvrdá voda nepřináší ze zdravotního hlediska žádný problém. Je ale velmi nákladná pro chod domácnosti, protože způsobuje usazování minerálů a vznik vodního kamene v domovních rozvodech a ve spotřebičích.

Tvrdá voda snižuje efektivitu pracích prostředků, kterých pak musíme používat více a prádlo v nich vyprané je hrubší. A vodní kámen dokáže poškodit pračku, myčku, kávovar, zvlhčovač, sušičku i vodovodní baterie.

Největší škody však vodní kámen napáchá v topném systému, kde kvůli postupnému zanášení potrubí může dojít ke snížení výkonu topení až o 40 %.

Jaké je tedy optimální řešení?

Abychom předešli problémům způsobeným tvrdou vodu, můžeme použít změkčovač vody s nastavitelnou výstupní tvrdostí, což nabízí úpravna vody AQUASOFTENER.

Princip zařízení

AQUASOFTENER pracuje na principu tzv. iontové výměny, kdy tvrdá voda prochází speciální filtrační směsí, která na sebe naváže ionty vápníku a hořčíku a místo nich uvolní nezávadný sodík. Tento princip je nejefektivnější a nejpoužívanější formou změkčení vody v domácnostech.

Údržba a náklady úpravny vody

Celá údržba úpravny vody spočívá pouze v doplňování regenerační soli, ze které se vytváří solný roztok, jímž zařízení regeneruje filtrační směs a vyplachuje z ní do odpadu látky způsobující tvrdost vody.

Samotná změkčovací směs vydrží v závislosti na vstupní tvrdosti vody až 10 let.

Další principy změkčení vody

Na principu iontové výměny lze z vody odstranit také železo, mangan a jiné těžké kovy nebo například dusičnany.

Úpravny vody AQUASOFTENER

V první řadě bylo třeba vymyslet, co, kde, jak, proč a dle toho následně připravit krabičky. V původním domě jsem měl cca 2.3km kabelů, jeden rozvaděč na 72 pozic a pod ním ještě jeden na 36 kde byla ještě svorkovnice na uzemnění, pár jističů na ČOV a trafa na domovní zvonky a zabezpečovačku. 

Znovu a lépe? OK tedy a s tím lehká redukce počtu všeho, jelikož v původním domě bylo cca 1/3 zásuvek do kterých se nikdy nic nezapojilo. Nechci nikde tahat prodlužovačky, ale zase na druhou stranu je třeba to brát s rozumem. Dále je opravdu dobré mít kvalitní projekt potažmo vizualizaci i zařízeného domu, jelikož přesně už teď víte, kde bude jaký spotřebič, kde bude lampička, kde bude akvárko atd :).

Takže jsem si vzal projekt, udělal lehké změny a vykroužil krabičky, čemuž předcházelo shánění frézy na krabičky do Ytongu. Nikde ho neměli, musel jsem pro něj až do Chlumčan přímo do fabriky. Ok, ovšem po zkusmém vyfrézování 2 krabiček, kdy každá měla jiný vnitřní rozměr, o snaze udržet rovinu pro multirámečky nemluvím, šel okamžitě do koše a říše zapomnění. Sice jsem ho v rámci dobrých vztahů dostal zadarmo, ale čas a palivo byly výdaje navíc. ŠROT...

Tak jsem si vzal obyč. vrták 10mm do zdi, na to navařil 4mm platle s konusem a najednou to frézovalo rovnoměrně, rovina díky vrtáku také dobrá a jelikož jsem to nabrousil na žiletku, skoro žádná práce do příček, a trošičku to chtělo zatlačit do obvodovek které jsou opravdu tvrdé. Již jsem to na blogu zmiňoval ale rozdíl mezi P2-400(příčkovky) a P4-500(obvodové zdivo) je opravdu markantní. Do příček krabičky a drážky i ručním drážkovačem pohodička, ty drážky daly zabrat ale i tak víceméně pohodička. Ale do obvodovek ani náhodou drážky ručně? POROD slůnětě... Takže jsem si zakoupil za 2000,- již použitou drážkovačku a s tím to relativně šlo. Drážkovačku jsem koupil jelikož byla i s novými kotouči, potřeboval jsem jí min týden a za to bych dal v půjčovně více nehledě na to že vetšinou počítají i opotřebení kotouče. Takhle jí po elektrice ještě za 1500,- prodám a udělá službu i někde jinde. 

Dále následovala schůzka s mým dvorním elektrikářem již z minulého domu, vysvětlení že od r. 2008 se toho dost změnilo viz chrániče ne jen kuchyň a koupelna, ale všechny zásuvky, venek, světla venek, koupelna kuchyň, takže vlastně kromě vnitřních světel všude :( Což jsou peníze navíc, jelikož jeden stojí cca 1000,- Kč. Jeden velký nebudeme dávat, jelikož vám praskne žárovka v chotbě a najednou je celý barák ve tmě. To se nevyplatí i za finance navíc. 

Dokonce se dnes už defakto nedávají 2.5mm kabely kromě sporáku, boileru a kotle, ale všechno se tahá v 1.5mm CIKY J. Problémem je, že dnes by nejraději každý potřebič lampička nabíječka na mobil měl mít vlastní okruh a jistič... Hrozné. Podrobně to zde již popisuje jiný stavebník, takže souhrně řečeno, je toho hafo :) Koupil jsem rozvaděč na 60 pozic a bude to defakto úplně přesně... :(

Po vykroužení krabiček a drážek bylo třeba díry na krabice osadit krabičkami a zasádrovat. To šlo relativně v pohodě, vždy jsem otvory vlhčil aby sádra pěkně přilnula, míchal jsem vždy po troškách cca na jeden pětkový multipanel a nebo 3-4 vypínače. To bylo akorát kdy se ještě se sádrou dalo pracovat. Krabičky drží jak ďas. 

Po zasádrování krabiček už to bylo vcelku jednoduché. Drát do rozvaděče, nechat cca metr, omotat konec bílou lepenkou a na to napsat lihovým fixem co to je za okruh a pak do první krabičky, oholit aby do krabičky šly jenom čisté dráty bez bužírky a pak znovu oholit, zase do krabičky, dolů a do další zásuvky kde se postup opakuje. Takto se natáhli všechny zásuvky. Světla jsem tahal tak že z rozvaděče do podružné krabičky v zádveří kde se všechno spojí a pak dále do krabic na vypínače a z nich nahoru do světel. Všechny kabely na světla která budou procházet stropní konstrukcí jsem dal do chrániček, abych neměl holé kabely na dřevě vazníkového krovu což dle normy být nesmí. U světel vypínaných z více míst (schodišťáky - křížové) jsem dával 80mm hluboké krabice jelikož nikde nechci v obytných místnostech krabičku s víčkem u stropu. Takhle jsou pouze 2 krabičky na venkovní světla + vnitřní okruhy v zádveří kam přijde komoda a nebude nic vidět, ostatní pospojení se provede pod vypínači v hlubokých krabičkách. 

Po udělání hrubých omítek tzn lepidlo, perlinka a přes to vyrovnávací vrstva řídkého lepidla které na Ytong já osobně považuji za nejlepší jelikož sádrové omítky nechci jsme se vrhli na zapojení rozvaděče. Můj dvorní elektrikář se s tím mořil cca 5 hodin i když měl vše připravené a kabely pořádně popsané. Po zapojení všech okruhů jsem měl pravdu, je to úplně přesně, není ani jedno místo navíc :) Trafo na domovní zvonek jsem chtěl na DIN lištu, ale nevejde se, takže půjde klasicky do zásuvky v rackové skříni :)

Posledním krokem bylo zapojit přívodní kabel do baráku což bylo docela maso, špatně se ohýbá ale za svitu LEDky z mobilu se povedlo. Druhý den jsem pozapojoval pár zásuvek, světel a takhle hezký pocit jako když člověk zmáčkne vypínač a rozsvítí se světlo se jen tak nezapomíná, řekl bych že to je jeden z klíčových momentů na stavbě.

Jelikož se zima a mrazy blíží mílovými kroky, rozhodlli jsme se že štuky necháme na jaro, ale pomalu pokračujeme se sádrokartonovými konstrukcemi, uděláme rastry, dáme vatu, parotěsku a budeme si moci i zatopit. Záklop sádrokartonem uděláme asi až po podlahách, aby se nám sádrokartony nezkroutili vlivem vzdušné vlhkosti z podlah.

Pokud by se někomu nezdála cena za elektriku, vysvětlení je jednoduché. Měl jsem ještě zbytky krabiček a kabelů z minulé stavby a tchán sehnal kabely za super peníze (9kč/metr) :) Nejvíc stál rozvaděč, ale chtěl jsem Möeler nebo Legrand a to je prostě drahé kord s dnešními normami na ochrany...

Cena za omítky je sice vyšší, ale jelikož na to prostě nemám čas, zadal jsem je zedníkovi. Já mám jistotu že by to nemělo praskat - perlinka všude a to je pro mě víc než výdaj navíc. 

Stavbě ZDAR :)

Své uplatnění najdou také při skladování léků, v líhních a farmách, chovatelských stanicích nebo dispečincích monitorovacích středisek. Velké uplatnění nachází i v soukromém sektoru pro zálohování rodinných domů a sportovních objektů. V případě výpadku elektrického proudu automaticky naskočí a sami se připojí. Můžete je pohodlně řídit a sledovat na dálku, pomocí mobilního telefonu.

Elektrocentrála je nezbytným pomocníkem všude, kde není přístup k elektrické síti, ale také má své uplatnění jako záložní zdroj energie v nemocnicích, ve firmách, ve výtahových systémech či v soukromých objektech, kde by trvalejší výpadek proudu znamenal významný problém. Záložní generátory MEDVED jsou vybaveny bezobslužným elektrickým startem, který zajišťuje moderní automatická jednotka AT207. Ta v případě výpadku elektrické energie během několika sekund vyhodnotí situaci a přepojí zdroj energie.

Jak automatický start AT207 funguje?

Záložní elektrocentrála s automatickou jednotkou je připojena k hlavnímu rozvaděči nebo záložnímu elektrickému okruhu a zůstává pasivní v případě, že dodávka elektrické energie je zajištěna standardní distribuční sítí. V momentě, kdy dojde k výpadku dodávky energie ze sítě, automatická jednotka vyhodnocuje, že se jedná o výpadek trvalejšího charakteru a ne pouze k zakolísání sítě, a nastartuje benzínový generátor. Po jeho zahřátí a ustálení výstupního napětí odpojí pomocí mechanických stykačů objekt nebo okruh od distribuční sítě a připojí elektrocentrálu. Tento proces se odehraje v průběhu cca 20-30 sekund od výpadku sítě. Po obnovení dodávky energie, proběhne celý proces v opačném sledu. Inteligentní jednotka vyhodnotí stabilitu standardní sítě, odpojí generátor a připojí objekt k síti. Po dochlazení generátoru jej vypne. Díky automatice se energie z elektrocentrály nemůže dostat zpět do elektrorozvodné sítě, jedná se o bezpečnou metodu, při které nehrozí úraz. Záložní zdroj je možné provozovat v automatickém nebo manuálním režimu.

Spolehlivost a připravenost systému

Na to, aby elektrocentrála dokázala v případě výpadku spolehlivě zareagovat a nenastal zákon schválnosti, je celý systém vybaven pravidelnými profylaktickými starty, které hlídají připravenost systému a ověřují, že je zařízení funkční a připravené ke startu. Zkušební starty zpravidla s týdenní periodou zajišťují pravidelné zahřátí motoru, oleje a dobití akumulátoru. Pokud je systém vybaven GSM modulem, je možné aktuální stav záložního zdroje i distribuční sítě sledovat pomocí chytrého mobilního telefonu a to buď formou SMS zpráv nebo mobilní aplikace. Ta navíc umožňuje záložní zdroj na dálku ovládat, tedy startovat, připojovat a opět vypínat. Společnost MEDVED nabízí řadu pokročilého příslušenství ve formě kontinuálního sledování stavu paliva s výstupem do GSM, souběžné spínání ventilátoru pro ventilaci a odvod spalin z uzavřeného prostoru, velkokapacitních nádrží paliva anebo pružného výfukového potrubí.
Automatická jednotka 207 je v současnosti nejpokročilejší jednotkou na trhu, je vybavena přehledným displejem a komunikuje s obsluhou v českém jazyce. Kromě toho poskytuje důležité informace, například o napětí v síti, proudu a stavu baterie.

Regulace výstupního napětí

Pokud budete připojovat objekty a spotřebiče, které jsou citlivé na kolísání napětí, jako je například jemná elektronika, UPSky, měřicí přístroje, počítače či nářadí s elektronickou kontrolou vstupního napětí, zvolte elektrocentrálu s elektronickou regulací výstupního napětí AVR, díky které kolísání výstupního napětí zůstane v rozsahu ± 2% a nedojde tak k selhání či poškození spotřebiče. Pro zálohování čerpadel, motorů a odporových spotřebičů vám postačí standardní kapacitní regulace napětí CCL.

Jednofázové a třífázové elektrocentrály s ATS

O tom jestli pořídit jednofázovou nebo třífázovou elektrocentrálu rozhodne způsob zapojení a napájení vašeho objektu nebo okruhu. Výkon jednofázových záložních generátorů MEDVED řady Arctos se pohybuje od 5 do 18 kVA, zatímco třífázové elektrocentrály s ATS řady Grizzli mají výkon od 5 do 25 kVA. Elektrocentrály se opírají o výkonné benzinové motory značek Honda, Briggs nebo Vanguard, jejichž výkon je vždy vyšší než výkon alternátoru a celý systém je tedy vhodně dimenzován pro zajištění dodávky deklarovaného výkonu. Výrobce používá výhradně značkové komponenty a kvalitní alternátory značky Linz.

Pořízení a zapojení záložního zdroje

S výběrem vhodného modelu záložního zdroj vám pomůže odborná konzultace s aplikačním technikem a vhodně zvolený výkon může ověřit i nezávazný test přímo u zákazníka. Zapojení záložního generátoru zabere proškolené osobě cca 20-30 minut a následná obsluha je již velmi jednoduchá. Elektrocentrály MEDVED s ATS se snadno udržují a díky malým rozměrům a nízké hmotnosti se s nimi také snadno manipuluje. Po celé České i Slovenské republice je zajištěn autorizovaný servis. Přehled výkonů i kontakty pro odbornou konzultaci najdete na https://www.medved-elektrocentraly.cz/.

Ještě v létě se u nás zastavil jeden soused, že prý nám může pomoci s elektrikou. Tak slovo dalo slovo a sehnal veškerou kabeláž, krabičky, rozvaděč a jinou elektro verbež, které nerozumím :).

Včera donesl zbytek a můžeme na to o víkendu vlítnout. Na víkend plánujeme sádrování krabiček a protažení kabelu na ethernet. Schází nám doprotáhnout ještě dvě zásuvky v kuchyni. Jinak je to všechno hotové, připravené. Tak svítíme a je to príma!

Jen pro orientaci jsem včera spočítala vyvrtané otvory ve spojené kuchyni s obývákem a dopočítala jsem se cca 17ti. Tak o zásuvky/přepínače u nás nebude nouze. Ještě budeme řešit jednoduché ovladače na rolety.

Celé je to dělané ve smyslu jednoduchosti a žádné zbytečnosti. Musí to být blbuvzdorné a praktické. Některé krabičky uděláme skryté. Co kdyby se náhodou někdy hodily.

Vše si nafotíme a zálohujeme. Zatím jsme protáhli cca 1km kabeláže. Nutno dodat, že je dobré pečlivě vše popsat :).

Nicméně v dnech minulých jsme dosádrovali krabičky, doprotáhli dva kabely na rááádio :) a zbytek ethernetu. Pořád jsem jenom běhala, uklízela rozpatlanou sádru a nadávala, jak rychle tuhne. Navštívil nás zase náš eletrikář z vesnice a donesl ještě pár krabiček a klubko kabelu, co chybělo. Už to máme všecko srovnaný do úhledných hadů, popsané, aby se to nepopletlo. Jsem docela ráda, že to bylo jednoduché z toho důvodu, že budeme dělat podhledy, tak jsme si mohli dovolit dát tu elektriku podél věnce. No, sádroše už se také blíží..na to se moc netěším, bude to fuška.

Také se nám moc nezadařilo, zhruba před měsícem chlapi natahovali uvnitř první šár Ytongu a dělali před přípravu na vnitřní omítky a nechali zaplou vodu, která nám hezky vytékala uvnitř domu zhruba dva a půl dne. Takže jsme měli v domě malé koupaliště cca 2cm vody. Bylo totál všechno mokrý a naštěstí vrtačky a další věci byly mimo dosah vody. Takže zhruba ten měsíc nám tu frčely vysoušeče, ale měla jsem umytou podlahu :D.

O víkendu jsme větrali jako o závod a krásných 17st. C. a vlhkost 30% je už přijatelná.

V týdnu jsem drobet vybitá s prací, ale o víkendu na to vlítnem a začneme zdít. Máme cca 3 záchody, tak jsem na to zvědavá, jak to půjde, když tak si přizveme zedníka z vesnice :).

Jelikož zemina na mém pozemku je hodně tvrdá, rozhodl jsem se povolat malý bagr. A když už jsem ho měl na pozemku nechal jsem si vykopat všechny potřebné přípojky najednou. Začali jsme ležatou kanalizací. Firma zahájila výkopové práce a při nichž jsme zjistili, že je v projektu opět překážka a jsou tam dány dva výstupy na kanalizaci ( jeden je v samotném návrhu kanalizace a úplně jinde je dán v situačce). Proto jsme se po dohodě rozhodly, že vyvedeme kanalizaci jinudy a jednodušeji v závislosti na umístění kanalizace obce, ale bylo potřeba jádrového vrtání. V tom mi pomohla jedna nedaleká firma ( stavební Firma PLUS ), která jádrové vrtání provedla již na druhý den. Po vyvrtání potřebného průchodu na kanalizaci se zahájila samotná pokládka kanalizačních trubek kde jsem byl nápomocen  a zase jsem se něco přiučil =). Pro jistotu jsem se rozhodl přidat do projektu kanalizace zpětnou klapku, která zabrání při zahlcení kanalizace vylití splašek v domě.

Pod ležatou kanalizací jsem dával písek cca 10cm a zasypával cca 15cm, aby se trubky nepoškodily. Všechny výstupy kanalizace ze základové desky jsou o průměru 110 a hlavní svod o průměru 160. Správný spád jsme kontrolovali danou vodováhou, která má již bublinku v daných stupních.

Po dokončení jsem do všech výstupů kanalizace vlél litry vody a kontroloval v šachtě její průtok, jestli je vše v pořádku. Po dokončení kanalizace jsme se vrhly na výkop přívodu vody. Na šachtu bylo potřeba výkop o velikosti 130x130 dále na navrtání do hlavního řádu vodovodu byl potřeba výkop o velikosti 150x150. Dále byl potřeba kopaný písek na podsyp a zásyp vodovodní přípojky. Poslední výkopová práce byla na připojení elektřiny, tedy již připravit výkop o hloubce 80cm kde bude položen kabel CYKY 4x16mm.

Po dokončení všech přípojek jsem se mohl vrhnout na vrchní část základové desky.

Kompletní elektro jsem svěřil tchánovi, na nás zbylo „jen“ namyšlení, co kam budeme chtít… takže kam jaké zásuvky, kam a jaká světla a hlavně odkud je ovládat, kde bude alarm, kde TV, kde kotel, kde komplet kuchyň, jak se bude napájet v budoucnu garáž, jak brána, jak zvonek a v neposlední řadě, kam umístit zásuvku na Vánoční osvětlení :-).

Jakmile jsme si vše ujasnili, vrhl jsem se na dlabání drážek. Používal jsem home made dlabák spolu se zednickým kladívkem a sekyrkou. Všechny káble jsme tahali vrchem k čemuž mě pomohli háčky, které jsem přes butilovou pásku šrouboval do dřevěného roštu. Jak jsme měli nataháno, zbývalo už jen dráty usměrnit do vydlabaných drážek a zasádrovat. Kompletní elektro nám zabralo asi 3 víkendy, přičemž veškerý materiál měl tchán doma, takže nás to nestálo skoro ani korunu.

Současně s elektrikou se na stavbě dělali i instalatérské práce. Při první návštěvě mi instalatér nakreslil na zeď  kudy trubky a odpady povedou, takže jsem mu všechno předchystal, aby mohl už jen natahovat a nezdržoval se. Samotná instalace mu zabrala necelé dva dny. Po tlakové zkoušce už jsem zas jen sádroval a zahazoval díry.

V této fázi již bylo všechno připravené na omítky.

Vzhledem k tomu, že se potom budu připojovat stejně na kanalizaci v budoucnu, rozhodl jsem se co nejvíce snížit náklady na ČOV, neboť často slýchám jak si někdo udělá čističku a vyjde ho to na 50 tisíc a víc  a pak se za pár let musí připojit na veřejnou kanalizaci a nechtěl jsem kuli pár letům vyhodit zbytečně peníze. Na trhu je plno čištiček již používaných a to většinou jen krátce, stavebníci udělají ČOV a když je hotová veřejná kanalizace v obci, tak se připojí a ČOV pak za pár tisíc prodávají. V projektu jsem měl navrženou ČOV Ekocis, která je na trhu asi jedna z levnějších cca. 30 tis a to bez příslušenství. Já jsem koupil ČOV používanou typ EURO 6, vystříkanou vapkou i s horním nástavcem, víkem a venkovní plastovou bedýnkou na kompresor a s kompresorem Secoh JDK 60 S, který by měl být úsporný.

Nejprve jsem musel mít samostatný projekt na přesný typ ČOV, poté mě musela obec písemně schválit, že mohu mít ČOV a povolují vypouštění do dešťové kanalizace. To jsem i ze žádostí předal na Životní prostředí v daném okrese. Do měsíce mě ČOV schválili a dokumentaci jsem předal na stavební úřad, neboť projekt na ČOV bylo součástí stavebního povolení. Jenže jsem při realizaci nevěděl ještě jakou ČOV přesně seženu. Nakonec jsem sehnal typ Euro 6, proto jsem musel znovu za projektantem, který mě do projektu čističky zapracoval změnu ČOV s tím, že tuto změnu pak již jen doložím na Životním prostředí při žádosti o kolaudaci domovní čističky.

Nechal jsem vybagrovat výkop na ČOV.  Dno výkopu jsem vysypal štěrkem o výšce cca. 10 cm a zhutnil, poté položil podložky na kari síť a umístil na dno výkopu kari síť co mě zbyla ze základové desky, drát 8mm. Na dno výkopu jsem umíchal beton do výšky 10 cm a stáhl do roviny.

Když byl betonová deska hotová a vyzrálá, stáhli jsem do výkopu ČOV, a po ustavení ČOV na desce a pospojení s KG trubkama, jsem spodní část obetoval. Čističku jsem omotal geotextílií a postupně jsem napouštěl ČOV vodou a dle hladiny vody v ČOV jsem jí obsypával pískem a zeminou a celé hutnil. Plastovou bedýnku na kompresor jsem umístil vedle ČOV, na obrázku je kompresor umístěn v ČOV, což je špatně a hned ze záčátku jsem to změnil a umístil ho vedle, a tak je to dosud. Kousek od ČOV jsem měl v projektu kanaližační šachtu, která u ČOV být údajně nemusí. Tu jsem se rozhodl vyrobit a udělal jsem ji ze třech odřezků kanalizačních plastových skruží co byly určené na vyhození o průměru 60 cm, ty jsem k sobě přilepil plastickým lepidlem mamut a celé jsem to přilepil silikonem na již hotovou betonovou desku na které byla vrstva vodovzdorné malty a tekuté lepenky, KG roury jsem prostrčil do kanalizační šachty do připravených otvorů a celé to zasilikonoval. Spodní část i s KG rourama jsem obetonoval okolo šachty, tak aby to bylo na pevno. Ze silné cetris desky jsem udělal víko na tuto šachtu.

Museli jsme ručně vykopat výkop k připojce dešťové kanalizace, která byla daleko od ČOV. Přípojku, která se nenacházela na moc vhodném místě jsem takto koupil již z pozemkem. Výkop vedl vedle síťí, proto jsem museli s brigádníkem vykopat ručně nějakých 10 metrů výkopu postupně až do hloubky 2,5 m k přípojce aby nám vyšel dobrý spád kanalizace. Od přípojky jsme pokračovali v KG trubkách o průměru 16 cm až do kanalizační šachty. Z té pokračuje potom KG 12 cm do ČOV. Podle projektu i od okapových svodů vedou KG do přípojky dešťové kanalizace. Tyto jsem ale ukončil v zemi u ČOV, stejně jako je položená KG trubka v zemi vedoucí od domu ke hranici pozemku, také zaslepená a zasypána. Je to příprava až bude hotová veřejná kanalizace, bude voda z okapových svodů přepojena do čov a celá kanalizace z domu bude napojena na kanalizační trubku připravenou v zemi, tak abych až dojde k přepojení na veřejnou kanalizaci jsem co nejméně kopal. ČOV tak bude potom sloužit pouze jako jímka na dešťovou vodu s přepadem do dešťové kanalizace.

Uvedení ČOV do provozu a nastavení vzduchu jsem provedl dle návodu z internetu, nasadil bakterie. Jinak bakterie v průběhu roku stejně doplňuji, neboť nejsme moc vzorný uživatelé ČOV a proto jednou ročně kupujeme Bio Golem S, celou plechovku za 200,-Kč a  když se nám podaří vybít baktérie,  doplníme z Golema a do dvou dní je to zas v pohodě, voda v ČOV je celkem čistá a nezapáchá. Odpadají veškeré náklady na vyvážení, nemusí se vyvážet nikdy. Jednou za 6 měsíců  čerpadlem odsaji 1/3 vody i s usazeninami a zaleji s tím stromky, voda i usazeniny jsou nezávadné a bez zápachu.

Výhoda u ČOV je, že se ušetří za stočné ale co se ušetří se zaplatí na elektrice za chod kompresoru, dále spousta omezení, co se nesmí lít do WC. Kolikrát stačí být jen nemocný, kdy užíváte antibiotika a různá kloktadla, tak to s čističkou také zamává. Údržba kolem ČOV a kompresoru. Vše úplně nedodržujeme, používáme normální tablety do myčky, normální prací prací prášek. Myjeme a pereme hodně, takže se těšíme na přípojku veřejné kanalizace.

Když byla čističky hotová, nechal jsem si udělat rozbor vody z ČOV, nejlevněji jsem to sehnal v Plzni, Borská pole,  zažádal jsem i se změnou na Životní prostředí o kolaudační souhlas, jejich pracovník na místě ČOV zkontroloval a do měsíce jsem měl kolaudační souhlas na čističku, který se pak předloží ke kalaudaci domu.

Nejdříve musela proběhnout topná zkouška - v kotli se pustil program na vysoušení podlah. Každý den přidával o 5 stupňů teplou vodu do podlahovky a když dosáhnul 40 stupňů, tak zase ubíral na teplotě. 

Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, ve všech místnostech máme podlahové topení. Navíc v patře v každém pokoji máme pod oknem radiátor a v koupelnách máme "žebříčky.
Kotel je dvouokruhový. Zvlášť máme nastavený program pro podlahové topení - jeden okruh a na druhým okruhu máme radiátory + žebříčky v koupelnách. Plus si kotel podle nastaveného programu hlídá teplou vodu v zásobníku. 
Na severní straně domu máme umístěné venkovní čidlo ke kotli a v domě máme dvě prostorová čidla. Jedno čidlo pro jeden okruh. Takže čidlo pro podlahovku máme v obýváku a čidlo pro radiátory/žebříčky máme v koupelně v přízemí. 

Ke kotli ještě musí být "odkouření", trubku - kouřovod máme schovaný ve zdi (v příčce - vývod nad střechu), takže není nic vidět. 

Zde je popis našeho kouřovodu od revizního technika :-) 

 Soustředný přetlakový LAS kouřovod Brilon o světlosti 80/125 mm a délce do 6 m. Vnitřní část kouřovodu z přetlakových PP trubek, vnější trubka z pozinkovaného plechu s povrchovou úpravou. Na kouřovodu je otvor pro měření spalin a kontrolní otvor nad kotlem. Na kouřovodu jsou v technické místnosti dvě kolena 87° a patní koleno. V půdním prostoru jsou dvě kolena 45° Kouřovod je vyústěn originální tvarovkou nad sedlovou střechu objektu.

Nános vápníku na topné spirále pračky. Zdroj www.euroclean.cz

Obecně lze vodu rozdělit na pitnou a užitkovou. U pitné vody jsou vysoké nároky na kvalitu, zejména musí být zbavena všech zdraví ohrožujících složek. U užitkové vody se nároky liší podle účelu použití; obecně se vyžaduje hygienická nezávadnost. Ke stanovení kvality vody se používá řada testů zjišťujících složení, přítomnost bakterií, ale také například barvu, zápach a chuť.

Co je tvrdá voda

Velmi častým problémem je příliš tvrdá voda. Dle průzkumů se s ní potýká až 2/3 domácností v ČR. Tvrdá voda je taková, která obsahuje vysokou koncentraci rozpuštěného hořčíku a hlavně vápníku, tedy chemicky jde je o Mg2+ a Ca2+ kationty. Tyto ionty se do vody dostávají rozpouštěním hornin, především vápence. Tvrdá voda je tedy problém hlavně podzemních zdrojů vody, méně běžná je u zdrojů povrchových. Tvrdá voda sice není zdravotně škodlivá, má však několik zásadních praktických úskalí, která souvisí především se vznikem vodního kamene.

Vodní kámen je úhlavním nepřítelem myček, praček, varných konvic a mnoha dalších spotřebičů a zařízení, kde pitnou, resp. užitkovou vodu používáme. U praček, ventilů a čerpadel vodní kámen způsobuje zadření. U vodovodního potrubí snižuje průměr a tím i průtok; může způsobit i ucpání. U varných konvic, bojlerů a tepelných výměníků snižuje efektivitu přenosu tepla. V myčkách a pračkách tvrdá voda snižuje efektivitu čistících a pracích prostředků a v neposlední řadě vytváří neestetické skvrny na sklenicích a na sanitě.

Trocha "tvrdé" chemie

Vodní kámen je chemicky uhličitan vápenatý CaCO3 (případně uhličitan hořečnatý, MgCO3). Vytváří se více s rostoucím obsahem vápníku, s rostoucí hodnotou pH a se zvyšující se teplotou vody. Proto vodní kámen najdeme převážně ve varných konvicích, bojlerech, na topných tělesech praček a v tepelných výměnících.

Tvrdost vody byla dříve měřena dle německých norem v jednotkách °dH (tzv. německé stupně tvrdosti), v současnosti se nahrazuje vyjádřením pomocí látkového množství mmol/l (milimol na litr). V případě látkového množství o tvrdé vodě mluvíme přibližně od 2,5 mmol/l, nad 3,75 mmol/l označujeme vodu jako velmi tvrdou. Vodní kámen se však může vytvářet již ve středně tvrdé vodě (od 1,25 mmol/l). Tyto hodnoty lze zjistit ze zmíněných fyzikálních a chemických rozborů. V běžném kráceném rozboru pitné vody se však tvrdost nestanovuje a je třeba si ji vyžádat extra.

Vodní kámen na vodovodní baterii. Zdroj www.euroclean.cz

Česká vyhláška stanovující hygienické požadavky na pitnou vodu (252/2004 Sb.) stanovuje, že pitná voda musí obsahovat jisté minimální množství vápníku a hořčíku.

Změkčení vody šetří Vaši peněženku i zdraví

Změkčená voda nejenže zvyšuje životnost zařízení (praček, kotlů, potrubí atp.), ale také vás zbaví pravidelného čištění varných konvic a sanity od vodního kamene. Sníží se spotřeba pracích prášků a dalších mycích a čisticích prostředků. Nezanesené spotřebiče (bojlery, konvice, atp.) spotřebují méně energie. Příliš tvrdá voda pak může mít nepříznivý vliv na pokožku a také zvyšovat pravděpodobnost tvorby ledvinových kamenů a artrózy. Tudíž trvalá úprava vody se vyplatí finančně i zdravotně.

Jak zjistit tvrdost vody v domácnosti

V domácích podmínkách patrně nebudete mít možnost přesného laboratorního testu vody. Tvrdost vody lze odhalit častou tvorbou vodního kamene ve Vaší varné konvici, myčce, apod. Mezi jednoduché testy patří test s mýdlem. Pokud mýdlo ve vodě pění hodně, je voda měkká, naopak pokud nepění skoro vůbec či jen velmi málo, je podezření na tvrdou vodu. Tento test je rychlý a orientační, nicméně může odhalit zásadní otázku tvrdosti bez přesných čísel.

Existují ale také kapkové nebo papírkové testery vody. Papírkové se hůře interpretují a jsou jen orientační (ale přesnější než mýdlo). Občas jsou dodávány například společně s novou pračkou nebo myčkou. Kapkové testery jsou pro běžné domácí i průmyslové potřeby dostatečně spolehlivé a přesné. Lze podle nich navrhovat a nastavovat změkčovací zařízení, případně kontrolovat jejich funkčnost.

Prevence a odstranění vodního kamene

Konečně se dostáváme k tomu, co Vás patrně zajímá nejvíce, a to jak předcházet tvrdé vodě. Existuje více možností s různou spolehlivostí, účinností a cenou.

Již vytvořený vodní kámen v závislosti na rozsahu a ploše, lze odstranit několika způsoby

• mechanicky (oškrábáním, drhnutím)
• chemicky (různými přípravky - aplikace kyseliny citronové, octa nebo průmyslových silných kyselin)

avšak je nutné si uvědomit, že to neřeší příčinu - tvrdost vody, která bude stále vysoká a proces tvorby vodního kamene se bude nadále opakovat je proto důležité se zabývat hlavně prevencí.

Změkčení vody lze provést několika způsoby

• změna formy minerálů (iontová výměna) 
• eliminace minerálů (demineralizace)
• dávkování antiscalantů
• chemické srážení
• magnety a podobné šarlatánské metody

Magnety a jiná elektrická „udělátka“ jsou bez výjimky nefunkční a jde jen o trik na získání peněz od nic netušícího zákazníka. Chemické srážení se ke změkčení používá na vodárnách a vyplatí se jen pro velké průtoky vody. Dávkování antiscalantů je běžné v průmyslu a u distribuce teplé užitkové vody. Demineralizace se provádí reverzní osmózou nebo destilací vody. Demineralizovaná voda je zbavena všech minerálů, nejen těch co způsobují vodní kámen, a není proto vhodná k pití.

Iontová výměna je spolehlivý, šetrný, energeticky nenáročný a ekologicky nezávadný způsob změkčení vody, který je nejvíce používán.

Jak funguje iontová výměna?

Iontová výměna patří k nejspolehlivějším preventivním řešením tvrdosti vody. Jde v principu o výměnu iontů vápníku za ionty sodíku (Na+). Na povrchu kuliček ionexu (polymerního materiálu, iontoměniče) jsou zachycené ionty sodíku. Ionty vápníku se na ionex vážou silněji než ionty sodíku. Proto se vápník z vody odstraňuje a sodík se do vody uvolňuje. Pomocí roztoku soli se pak zachycený vápník vypere do odpadu a kapacita ionexu se touto regenerací znovu obnoví.

Řez změkčovačem vody AquaSoftener. Zdroj www.euroclean.cz

Ionex změkčovače dokáže mimo jiné zachytit i jiné kationty, například toxické těžké kovy (olovo), ale v těchto případech účinnost záleží na mnoha faktorech (mimo jiné na hodnotě pH vody). Změkčovací zařízení neodstraňuje z vody zákal či jiné nežádoucí nečistoty.

Na trhu je mnoho variant úpraven vody a mezi nejvyžívanější patří změkčovače vody AquaSoftener, který disponuje českým atestem pro úpravu pitné vody, vydaného Státním zdravotním ústavem.

Změkčovače AquaSoftener jsou vybaveny programovatelným řídícím ventilem a pomocí plynule regulovatelného by-passu lze u zařízení nastavit výchozí tvrdost - částečnou (pro výrobu pitné vody) nebo úplnou (pro užitkovou vodu). Získáte tak upravenou, změkčenou vodu, která však stále obsahuje dostatek esenciálních minerálů požadovaných vyhláškou č.252/2004 Sb., pro pitnou vodu.

Využijte “Jarní zvýhodněné ceny” změkčovačů vody AquaSoftener do konce května na www.zmekceni-vody.cz   

Poradna zdarma pro úpravu pitné vody
+420 224 811 900
zmekceni@euroclean.cz 

Poradenství s vyplněním žádosti o dotaci pro jednotlivé kraje se zástupci z krajů a zaměstnanci firmy Atmos se uskuteční v areálu firmy ATMOS, Družební (Tyršova) 1283, Bělá pod Bezdězem, 294 21. Objekt školícího centra (50.5067947N, 14.7908392E)

Parkování vozidel je zajištěno v areálu bývalého ČSAD (50.5079272N, 14.7915633E).

Návštěva firemního dne s kotlíkovými dotacemi je možná pouze po předchozí telefonické rezervaci na čísle 602 209 748. Rezervaci lze provést každý všední den od 7:00 do 15:30.

Kotlíkové dotace mohou ušetřit až 80% nákladů na pořízení nového kotle či tepleného čerpadla. Maximální výše podpory je 127 500 Kč.

Detaily firemního dne včetně poradenství najdete na této stránce.

Program dne

Na místo prosím dorazte hodinu před rezervovaným časem a nahlaste se (registrujte). Následovat bude ukázka dotovaných kotlů a pomoc s výběrem dotovaného typu kotle, vhodného pro Vaši stavbu.

Následovat bude komentovaná prohlídka výrobního závodu.

Pro každého registrovaného účastníka je zdarma k dispozici polévka a hlavní jídlo včetně alkoholických i nealkoholických nápojů.

Pomoc s vyplněním žádosti

Se zástupci pro jednotlivé kraje, zaměstnanci firmy Atmos, budete mít možnost konzultovat vyplnění žádosti o kotlíkovou dotaci na svůj kotel.

Doprovodný program

Těšit se můžete na cimbálovou muziku a další překvapení

Kdy a kde

20. května 2017, areál firmy ATMOS, Družební (Tyršova) 1283, Bělá pod Bezdězem

Návštěvu si rezervujte předem na telefonu 602 209 748. Rezervaci lze provést každý všední den od 7:00 do 15:30

Další podrobnosti naleznete na této stránce >>

V první řadě bylo třeba vymyslet, co, kde, jak, proč a dle toho následně připravit krabičky. V původním domě jsem měl cca 2.3km kabelů, jeden rozvaděč na 72 pozic a pod ním ještě jeden na 36 kde byla ještě svorkovnice na uzemnění, pár jističů na ČOV a trafa na domovní zvonky a zabezpečovačku. 

Znovu a lépe? OK tedy a s tím lehká redukce počtu všeho, jelikož v původním domě bylo cca 1/3 zásuvek do kterých se nikdy nic nezapojilo. Nechci nikde tahat prodlužovačky, ale zase na druhou stranu je třeba to brát s rozumem. Dále je opravdu dobré mít kvalitní projekt potažmo vizualizaci i zařízeného domu, jelikož přesně už teď víte, kde bude jaký spotřebič, kde bude lampička, kde bude akvárko atd :).

Takže jsem si vzal projekt, udělal lehké změny a vykroužil krabičky, čemuž předcházelo shánění frézy na krabičky do Ytongu. Nikde ho neměli, musel jsem pro něj až do Chlumčan přímo do fabriky. Ok, ovšem po zkusmém vyfrézování 2 krabiček, kdy každá měla jiný vnitřní rozměr, o snaze udržet rovinu pro multirámečky nemluvím, šel okamžitě do koše a říše zapomnění. Sice jsem ho v rámci dobrých vztahů dostal zadarmo, ale čas a palivo byly výdaje navíc. ŠROT...

Tak jsem si vzal obyč. vrták 10mm do zdi, na to navařil 4mm platle s konusem a najednou to frézovalo rovnoměrně, rovina díky vrtáku také dobrá a jelikož jsem to nabrousil na žiletku, skoro žádná práce do příček, a trošičku to chtělo zatlačit do obvodovek které jsou opravdu tvrdé. Již jsem to na blogu zmiňoval ale rozdíl mezi P2-400(příčkovky) a P4-500(obvodové zdivo) je opravdu markantní. Do příček krabičky a drážky i ručním drážkovačem pohodička, ty drážky daly zabrat ale i tak víceméně pohodička. Ale do obvodovek ani náhodou drážky ručně? POROD slůnětě... Takže jsem si zakoupil za 2000,- již použitou drážkovačku a s tím to relativně šlo. Drážkovačku jsem koupil jelikož byla i s novými kotouči, potřeboval jsem jí min týden a za to bych dal v půjčovně více nehledě na to že vetšinou počítají i opotřebení kotouče. Takhle jí po elektrice ještě za 1500,- prodám a udělá službu i někde jinde. 

Dále následovala schůzka s mým dvorním elektrikářem již z minulého domu, vysvětlení že od r. 2008 se toho dost změnilo viz chrániče ne jen kuchyň a koupelna, ale všechny zásuvky, venek, světla venek, koupelna kuchyň, takže vlastně kromě vnitřních světel všude :( Což jsou peníze navíc, jelikož jeden stojí cca 1000,- Kč. Jeden velký nebudeme dávat, jelikož vám praskne žárovka v chotbě a najednou je celý barák ve tmě. To se nevyplatí i za finance navíc. 

Dokonce se dnes už defakto nedávají 2.5mm kabely kromě sporáku, boileru a kotle, ale všechno se tahá v 1.5mm CIKY J. Problémem je, že dnes by nejraději každý potřebič lampička nabíječka na mobil měl mít vlastní okruh a jistič... Hrozné. Podrobně to zde již popisuje jiný stavebník, takže souhrně řečeno, je toho hafo :) Koupil jsem rozvaděč na 60 pozic a bude to defakto úplně přesně... :(

Po vykroužení krabiček a drážek bylo třeba díry na krabice osadit krabičkami a zasádrovat. To šlo relativně v pohodě, vždy jsem otvory vlhčil aby sádra pěkně přilnula, míchal jsem vždy po troškách cca na jeden pětkový multipanel a nebo 3-4 vypínače. To bylo akorát kdy se ještě se sádrou dalo pracovat. Krabičky drží jak ďas. 

Po zasádrování krabiček už to bylo vcelku jednoduché. Drát do rozvaděče, nechat cca metr, omotat konec bílou lepenkou a na to napsat lihovým fixem co to je za okruh a pak do první krabičky, oholit aby do krabičky šly jenom čisté dráty bez bužírky a pak znovu oholit, zase do krabičky, dolů a do další zásuvky kde se postup opakuje. Takto se natáhli všechny zásuvky. Světla jsem tahal tak že z rozvaděče do podružné krabičky v zádveří kde se všechno spojí a pak dále do krabic na vypínače a z nich nahoru do světel. Všechny kabely na světla která budou procházet stropní konstrukcí jsem dal do chrániček, abych neměl holé kabely na dřevě vazníkového krovu což dle normy být nesmí. U světel vypínaných z více míst (schodišťáky - křížové) jsem dával 80mm hluboké krabice jelikož nikde nechci v obytných místnostech krabičku s víčkem u stropu. Takhle jsou pouze 2 krabičky na venkovní světla + vnitřní okruhy v zádveří kam přijde komoda a nebude nic vidět, ostatní pospojení se provede pod vypínači v hlubokých krabičkách. 

Po udělání hrubých omítek tzn lepidlo, perlinka a přes to vyrovnávací vrstva řídkého lepidla které na Ytong já osobně považuji za nejlepší jelikož sádrové omítky nechci jsme se vrhli na zapojení rozvaděče. Můj dvorní elektrikář se s tím mořil cca 5 hodin i když měl vše připravené a kabely pořádně popsané. Po zapojení všech okruhů jsem měl pravdu, je to úplně přesně, není ani jedno místo navíc :) Trafo na domovní zvonek jsem chtěl na DIN lištu, ale nevejde se, takže půjde klasicky do zásuvky v rackové skříni :)

Posledním krokem bylo zapojit přívodní kabel do baráku což bylo docela maso, špatně se ohýbá ale za svitu LEDky z mobilu se povedlo. Druhý den jsem pozapojoval pár zásuvek, světel a takhle hezký pocit jako když člověk zmáčkne vypínač a rozsvítí se světlo se jen tak nezapomíná, řekl bych že to je jeden z klíčových momentů na stavbě.

Jelikož se zima a mrazy blíží mílovými kroky, rozhodlli jsme se že štuky necháme na jaro, ale pomalu pokračujeme se sádrokartonovými konstrukcemi, uděláme rastry, dáme vatu, parotěsku a budeme si moci i zatopit. Záklop sádrokartonem uděláme asi až po podlahách, aby se nám sádrokartony nezkroutili vlivem vzdušné vlhkosti z podlah.

Pokud by se někomu nezdála cena za elektriku, vysvětlení je jednoduché. Měl jsem ještě zbytky krabiček a kabelů z minulé stavby a tchán sehnal kabely za super peníze (9kč/metr) :) Nejvíc stál rozvaděč, ale chtěl jsem Möeler nebo Legrand a to je prostě drahé kord s dnešními normami na ochrany...

Cena za omítky je sice vyšší, ale jelikož na to prostě nemám čas, zadal jsem je zedníkovi. Já mám jistotu že by to nemělo praskat - perlinka všude a to je pro mě víc než výdaj navíc. 

Stavbě ZDAR :)

Své uplatnění najdou také při skladování léků, v líhních a farmách, chovatelských stanicích nebo dispečincích monitorovacích středisek. Velké uplatnění nachází i v soukromém sektoru pro zálohování rodinných domů a sportovních objektů. V případě výpadku elektrického proudu automaticky naskočí a sami se připojí. Můžete je pohodlně řídit a sledovat na dálku, pomocí mobilního telefonu.

Elektrocentrála je nezbytným pomocníkem všude, kde není přístup k elektrické síti, ale také má své uplatnění jako záložní zdroj energie v nemocnicích, ve firmách, ve výtahových systémech či v soukromých objektech, kde by trvalejší výpadek proudu znamenal významný problém. Záložní generátory MEDVED jsou vybaveny bezobslužným elektrickým startem, který zajišťuje moderní automatická jednotka AT207. Ta v případě výpadku elektrické energie během několika sekund vyhodnotí situaci a přepojí zdroj energie.

Jak automatický start AT207 funguje?

Záložní elektrocentrála s automatickou jednotkou je připojena k hlavnímu rozvaděči nebo záložnímu elektrickému okruhu a zůstává pasivní v případě, že dodávka elektrické energie je zajištěna standardní distribuční sítí. V momentě, kdy dojde k výpadku dodávky energie ze sítě, automatická jednotka vyhodnocuje, že se jedná o výpadek trvalejšího charakteru a ne pouze k zakolísání sítě, a nastartuje benzínový generátor. Po jeho zahřátí a ustálení výstupního napětí odpojí pomocí mechanických stykačů objekt nebo okruh od distribuční sítě a připojí elektrocentrálu. Tento proces se odehraje v průběhu cca 20-30 sekund od výpadku sítě. Po obnovení dodávky energie, proběhne celý proces v opačném sledu. Inteligentní jednotka vyhodnotí stabilitu standardní sítě, odpojí generátor a připojí objekt k síti. Po dochlazení generátoru jej vypne. Díky automatice se energie z elektrocentrály nemůže dostat zpět do elektrorozvodné sítě, jedná se o bezpečnou metodu, při které nehrozí úraz. Záložní zdroj je možné provozovat v automatickém nebo manuálním režimu.

Spolehlivost a připravenost systému

Na to, aby elektrocentrála dokázala v případě výpadku spolehlivě zareagovat a nenastal zákon schválnosti, je celý systém vybaven pravidelnými profylaktickými starty, které hlídají připravenost systému a ověřují, že je zařízení funkční a připravené ke startu. Zkušební starty zpravidla s týdenní periodou zajišťují pravidelné zahřátí motoru, oleje a dobití akumulátoru. Pokud je systém vybaven GSM modulem, je možné aktuální stav záložního zdroje i distribuční sítě sledovat pomocí chytrého mobilního telefonu a to buď formou SMS zpráv nebo mobilní aplikace. Ta navíc umožňuje záložní zdroj na dálku ovládat, tedy startovat, připojovat a opět vypínat. Společnost MEDVED nabízí řadu pokročilého příslušenství ve formě kontinuálního sledování stavu paliva s výstupem do GSM, souběžné spínání ventilátoru pro ventilaci a odvod spalin z uzavřeného prostoru, velkokapacitních nádrží paliva anebo pružného výfukového potrubí.
Automatická jednotka 207 je v současnosti nejpokročilejší jednotkou na trhu, je vybavena přehledným displejem a komunikuje s obsluhou v českém jazyce. Kromě toho poskytuje důležité informace, například o napětí v síti, proudu a stavu baterie.

Regulace výstupního napětí

Pokud budete připojovat objekty a spotřebiče, které jsou citlivé na kolísání napětí, jako je například jemná elektronika, UPSky, měřicí přístroje, počítače či nářadí s elektronickou kontrolou vstupního napětí, zvolte elektrocentrálu s elektronickou regulací výstupního napětí AVR, díky které kolísání výstupního napětí zůstane v rozsahu ± 2% a nedojde tak k selhání či poškození spotřebiče. Pro zálohování čerpadel, motorů a odporových spotřebičů vám postačí standardní kapacitní regulace napětí CCL.

Jednofázové a třífázové elektrocentrály s ATS

O tom jestli pořídit jednofázovou nebo třífázovou elektrocentrálu rozhodne způsob zapojení a napájení vašeho objektu nebo okruhu. Výkon jednofázových záložních generátorů MEDVED řady Arctos se pohybuje od 5 do 18 kVA, zatímco třífázové elektrocentrály s ATS řady Grizzli mají výkon od 5 do 25 kVA. Elektrocentrály se opírají o výkonné benzinové motory značek Honda, Briggs nebo Vanguard, jejichž výkon je vždy vyšší než výkon alternátoru a celý systém je tedy vhodně dimenzován pro zajištění dodávky deklarovaného výkonu. Výrobce používá výhradně značkové komponenty a kvalitní alternátory značky Linz.

Pořízení a zapojení záložního zdroje

S výběrem vhodného modelu záložního zdroj vám pomůže odborná konzultace s aplikačním technikem a vhodně zvolený výkon může ověřit i nezávazný test přímo u zákazníka. Zapojení záložního generátoru zabere proškolené osobě cca 20-30 minut a následná obsluha je již velmi jednoduchá. Elektrocentrály MEDVED s ATS se snadno udržují a díky malým rozměrům a nízké hmotnosti se s nimi také snadno manipuluje. Po celé České i Slovenské republice je zajištěn autorizovaný servis. Přehled výkonů i kontakty pro odbornou konzultaci najdete na https://www.medved-elektrocentraly.cz/.

Ještě v létě se u nás zastavil jeden soused, že prý nám může pomoci s elektrikou. Tak slovo dalo slovo a sehnal veškerou kabeláž, krabičky, rozvaděč a jinou elektro verbež, které nerozumím :).

Včera donesl zbytek a můžeme na to o víkendu vlítnout. Na víkend plánujeme sádrování krabiček a protažení kabelu na ethernet. Schází nám doprotáhnout ještě dvě zásuvky v kuchyni. Jinak je to všechno hotové, připravené. Tak svítíme a je to príma!

Jen pro orientaci jsem včera spočítala vyvrtané otvory ve spojené kuchyni s obývákem a dopočítala jsem se cca 17ti. Tak o zásuvky/přepínače u nás nebude nouze. Ještě budeme řešit jednoduché ovladače na rolety.

Celé je to dělané ve smyslu jednoduchosti a žádné zbytečnosti. Musí to být blbuvzdorné a praktické. Některé krabičky uděláme skryté. Co kdyby se náhodou někdy hodily.

Vše si nafotíme a zálohujeme. Zatím jsme protáhli cca 1km kabeláže. Nutno dodat, že je dobré pečlivě vše popsat :).