Vyznačené zásuvky a vypínače jsme nejprve vykružili vykružovákem a poté jsme k nim začali vysekávat drážky od místa budoucího rozvaděče. Většinu drážek jsme předřezali dřážkovačkou a poté vysekali vrtacím kladivem.

Elektrické kabely začal můj strýc Radim - výborný elektrikář - natahovat nejdříve v podkroví, kde je většina rozvodů vedena po trámech, aby se nemuselo sekat nekonečně drážek a následovalo přízemí, kde se kabely ve větší části schovají pod sádrokartonový podhled, ve kterém budou LED světla. Veškeré elektrické zásuvky se zde natahovaly do podlahy.

Spolu s elektro jsme zároveň natáhli i televizní a datový kabel internetu do pokojů a obýváku, rozvody pro čerpadla a termostaty, zvonkový telefon, atd.

Když bylo vše rozvedeno, dostala jsem za úkol všechny otvory pro zásuvky a vypínače vycpat starými novinami, aby se nezaházeli při omítání.

Jakmile se počasí trochu umoudřilo, tesaři nastoupili na krovy. Za pár dnů byl krov hotov a poté se usadil komín k našemu krbu. Následně se přivezly střešní tašky a začala se pokládat střecha (byla to pro nás úleva, už jsme nemuseli stále donekonečna vymetat vodu).

Ještě než byla střecha komplet hotova, byla namontována okna a vchodové dveře domu. Poté byl domluven termín předání hrubé uzavřené stavby a my se připravovali na další fázi stavby. Ještě před převzetím hrubé uzavřené stavby od DJT jsme se sešli s naším technickým dozorem, prošli společně celý dům a hledali případné závady či nedostatky. Obávali jsme se, aby závad nebylo hodně, ale byli jsme velmi mile překvapeni - nějaké nedostatky se vždy naleznou, ale toto byly opravdu jen drobnosti (nedovařená část hydroizolace u schodů a chybějící přesahy mezi jednotlivými vrstvami hydroizolace - s měřením radonu bylo stanoveno i protiradonové opatření, které požadovalo jednu vrstvu hydroizolace, ale po poradě s naším technickým dozorem stavby jsme se rozhodli dát vrstvy dvě). Tyto drobné nedodělky byly do předání stavby vyřešeny.

A tak nastal poslední, 55. den stavby se společností Dům jedním tahem.  S p. Hoškem jsme prošli celou stavbu, udělali zápis do předávacího protokolu i stavebního deníku a byly nám předány klíče od domu a my jsme se mohli vrhnout na další fázi stavby.

Penetrace, hydroizolace, eletro, voda, kanalizace, topení a podlaha

Po předání stavby od DJT jsme nelenili a hned se pustili do práce. Objednali jsme materiál na zateplení soklu, drenážní systém kolem domu (nopová fólie, trubky atd.), penetraci a hydroizolaci na základovou desku. Pro penetraci jsme použili nátěr PENETRAL ALP. Pro hydroizolaci jsme použili GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL (po naší zkušenosti bychom doporučovali ke zvážení, zda penetraci a hydroizolaci provést ještě v průběhu hrubé stavby, tedy před instalací oken a dveří - ať již svépomocí či společností Dům jedním tahem).

Po penetraci a hydroizolaci jsme provedli izolaci soklové části domu kvůli následné realizaci drenážního systému. Poté se v domě prováděly rozvody vody a kanalizace.

Paralelně s tímto se prováděla elektroinstalace kvůli následné realizaci podlahového topení (pokládka podlahového EPS, rozvody podlahového topení a lití anhydridu). Mezitím jsem v domě dodělával otvory pro rozvody elektra a zásuvky, které nebyly zahrnuty v projektu (teprve až po prohlídce hrubé stavby jsme měli úplně jasno, kde jaký nábytek bude usazen, čímž jsme pak museli trochu pozměnit/doplnit nějaké zásuvky). Při rozvodech elektroinstalace jsme narazili na problém - některé osazené krabice pro dvojzásuvky byly malé (byly použity krabice pro jednozásuvky). Vše jsme zdokumentovali pro DJT a domluvili se s elektrikáři, že tyto zásuvky přesekají (abychom ušetřili čas a mohli se soustředit na přípravu následné etapy). Reklamace špatně osazených krabic pro dvojzásuvky byla společností DJT prověřena, uznána a vyřešena.

Dále bylo nutné vybudovat tlakovou kanalizaci a inženýrské sítě pro vodu a kanalizaci do domu. Firma realizující kanalizaci nám napojila i veřejný vodovod až do domu a pomohla s drenážním systémem. Všechny tyto práce (elektro, tlaková kanalizace a drenážní systém) byly hotovy za pouhé 4dny.

Poté se již mohlo realizovat podlahové vytápění. Po poradě s realizující firmou Eurosystémy a s naším technickým dozorem jsme jako skladbu podlahového EPS zvolili:

• 1.NP - EPS 100Z  tloušťky 3cm + 5cm
• 2.NP- EPS 100Z tloušťky 3cm a kročejový EPS také tloušťky 3cm (pro uchycení rozvodů podlahového topení bylo nutné na kročejový EPS položit EPS 100Z tl.3cm)

Podlahové vytápění bylo hotové za 4 dny a nám nezbývalo, než čekat na další týden, kdy bude vylita anhydritová podlaha. Ale alespoň jsme měli čas a mohli dohodnout řemeslníky na další etapu stavby – vnitřní štuky, pochozí půda včetně osazení půdních schodů, zateplení podkroví včetně instalace SDK, zateplení domu včetně fasádního nátěru a podbití střechy palubkami.

V dohodnutý termín přijela firma na zalití podlahy – cca za 3 hod. bylo hotovo. Po 48 hod. od vylití byla podlaha pochozí a mohlo se začít větrat, po 14 dnech jsme mohli podlahu plně zatížit a začít pracovat. Více fotek ze stavby na našem webu www.flekovi.eu

Po vyzdění všech příček jsme si spolu vše prošli přímo na stavbě, instalatér nám vše rozkreslil na zdi s popisem potřebné hloubky pro zasekání a mohlo se začít. Pavel všechny drážky prořezal drážkovačkou a já jsem je pak mocí vrtacího kladiva vysekávala. Po dvou odpolednech rozbíjení toho, co jsme zrovna postavili :-) bylo nachystáno. Následující den přijel instalatér se všemi potřebnými věcmi a materiálem. Nejprve jsme sestavili a usadili všechny odpady. Potom přišly na řadu hlavní rozvody vody, montáž závěsných toalet a rozvody k jednotlivým bateriím, pračce, myčce a krbu.

V projektu nebyl řešen odpad ke krbu, ale i s tím si topenář poradil pomocí platového vodovodního potrubí přes redukci do odpadu. Na závěr bylo už jen potřeba, aby Pavel pomocí stavební sádry usadil do správné polohy šroubení pro baterie a zpevnil na několika místech potrubí, aby bylo na svém místě před zaházením omítkou. Zaházení rozvodů se ujal táta, který zapravoval i elektrické rozvody, aby se nemuseli zedníci zdržovat při házení omítek.

Elektriku nám měl udělat bratranec, celkem za pěknou cenu, ale jelikož teď bydlí v Praze (250 km daleko), tak by to bylo zbytečně komplikované a nakonec nám mamka sehnala prý „nejlepšího“ elektrikáře od nich z práce, který chodí po fuškách.

V září 2014 se natahaly kabely po domě, zasádrovaly krabičky. Rovnou jsme natáhli i kabel na tv a internet. Vše přítel rovnou zasádroval a zaházel, aby to ještě někdo nevyrval. Pak měly přijít na řadu jističe, v říjnu po montáži oken, které nebyly hotové ani na konci roku. Elektrikář přišel sem tam a většinou na nás ani neměl čas…v prosinci 2014 bylo zapojeno v rozvaděči pár jističů a ještě  ke všemu špatně :-(, jak nám oznámil revizák, který se tam stavoval skrz revizi hlavního jističe v el. pilíři venku. Raději to nebudu rozebírat dopodrobna…nakonec jsme elektrikáře vyměnili a nový přišel hned první týden po Vánocích. 

Zkontroloval natažené kabely, rozebral špatně zapojené jističe a všechno dal do pořádku.  Poté namontoval (sádrové omítky se dělaly v září a říjnu) rámečky a strojky od Schneider Unicu colors :-) a za linku, kde to nepůjde vidět, dal obyčejné bílé zásuvky od ABB. V chodbě, uprostřed domku, budeme mít vypínače se signalizační kontrolkou, abychom nemuseli v noci rozsvěcovat světlo.

A jelikož nás ČEZ po 15ti měsících konečně napojil (v prosinci), tak dáváme někde zásuvky a vypínače na hotovo. Zbytek strojků zakryjeme igelitem a po udělání stropů a podlah se domontují rámečky a okrasné krytky. Tímto bychom také chtěli poděkovat našemu sousedovi Robertovi, že nám poskytl elektriku. Bez jeho pomoci bychom chodili na pozemek sekat tak akorát trávu.

Od 1.1.2015 nám jde elektrický proud do domečku a zhruba kolem 10.1. jsme poprvé rozsvítili :-). To by člověk nevěřil, kolik radosti může přinést první rozsvícení :-).

Nejdůležitějšími místy byla kotelna, koupelna a kuchyně. Pro záchody, wc a pračku jsme nechali udělat dvoje rozvody vody - pro vodu městskou a vodu z naší zádržné nádrže na dešťovou vodu. Zároveň se pro koupelnu a hlavně kuchyni, která je 15m od kotelny, nechali udělat zpětnou cirkulaci teplé vody, která funguje tak, že než si člověk pustí vodu, zmáčkne tlačítko, voda se prožene oběhem a z kohoutku poteče teplá voda bez čekání na odtečení studené.  

V kotelně máme přípravu pro zplynovací kotel, bojler, akumulační nádrž a rozvody do garáže a do domu vč. vyvedení všech sítí pro případné obytné patro. V garáži bude umístěno umyvadlo, nechali jsme udělat přes celou garáž rozvod teplé i studené vody. Zároveň bude v garáži přepínání mezi městskou a domácí vodou vč. darlingu. 

Dlouho jsme řešili zda na samostatném záchodě necháme udělat umyvadélko, prostory nám to až tak štědře neumožňují, ale nalezli jsme kompromis, a skutečně se nám malé šikovné umyvadélko na záchod vejde. Pro samotnou výšku vody bylo nutné vybrat konkrétní výrobek. Záchody jak na samostném tak v koupelně pořídíme závěsný, takže nás čekalo dozdění těchto záchodů, což se povedlo a vypadá to moc dobře. V koupelně máme přípraveno pro pračku vč. pračkového sifonu, dvojumyvadlo s jedním odpadem, rohovou vanu 150 x 95cm a rohový sprchový kout, kde jsme se nakonec dohodli na mramorové vaničce a sprchové konstrukci. Důležité bylo vybrat si baterie. Měli jsme dilema zda podomítkové nebo termoregulační, nakonec jsme vybrali vkusné termostatické hlavice jak do vany, tak do sprchového koutu. S topenářem bylo důležité ještě dořešit umístění topného žebříku vč. zásuvky pro elektrikáře. 

Vodu jsem se v domě rozhodli vést zdma. Sice v současné době mnozí upřednostňují vedení vody podlahou, ostatně měli jsme to tak v plánech původně nakreslené, ale v případě že podlahy zalejeme anhydridem, moc by se nám do podlah zasahovat nechtělo, kdyby se něco stalo. 

V kuchyni jsme rozmýšleli digestoř. Téma byl druh digestoře, nakonec jsme se shodli na vestavné do skříňky s odvodem nad střechu vč. odvodu kondenzátu do odpadu. Pro myčku nám vodák připravil myčkový sifon. Na vývodech odpadů do patra nám na dvou větvích vodách instaloval čistící kusy pro případné čištněí kanalizace.

Vzhledem k tomu, že máme trubky na fest ve šlicech, rozhodl se vodák pro řešení zahnutí trubek do umělých zatáček, kvůli rozpínání trubek.

Pro omítky bylo důležité rozvody zaházet a ještě raději přesíťovat perlinkou a lepidlem.

Od známého jsme dostali za bednu piva dva velké svazky kabelů, které nám byl elektrikář ochoten použit. Venku jsme si nechali udělat vývody na čidla a na světla nad garáž, zároveň se rovnou udělala příprava ovládání na garážová vrata vypínačem. V návaznosti na domluvenou vodu se v koupelně a kotelně nesmělo zapomenout na ovládání cirkulace vody. 

V koupelně bylo důležité rozmyslet umístění zařízení, aby elektřina byla min. 60cm od vody. Z toho důvodu jsme museli přemístit původně zamýšlený topný žebřík jinak. 

Zároveň jsme pro rozvod datového kabelu nechali udělat vývody stropními vložkami.

Obývák byl pro nás oříškem z důvodu toho, že si manželka vymyslela na poslední chvíli sádrokartonový podhled pro podsvícení stropu pouze po obvodu led svítidly, tzn. že se muselo dořešit technické zařízení. Nakonec rozvod pro všechna tato svítidla bude schován ve špajzu. Kuchyň bude podsvícena led svítidly vč. parapetu nad umyvadlem, vše bude nutné ještě poté dořešit. 

Pro do budoucna zamýšlenou pergolu a boudu na zahradě se rovnou musela dořešit příprava elektřiny ven z domu a zároveň se připravil rozvod do patra pro případné obývané patro.

Nakonec jsme zjistili, že jsme zapomněli udělat rozvod na zabezpečovací zařízení, takže toto se muselo dodělat dodatečně :-).

Nejčastějším problémem vody v České republice je zvýšená tvrdost, díky níž se na obkladech a na nádobí tvoří vodní kámen. Problémem je i zvýšený obsah železa a manganu.

Filtrační konvice typu Brita

Na trhu jsou přes dvě desetiletí, ale boom zažívají až v posledních letech, kdy se stále více mluví o kvalitě vody včetně té z distribučních sítí. Ale co se vlastně děje uvnitř takové konvice a co to udělá s vodou?

Na začátku je jemný sítový filtr, který zachytí drobné mechanické nečistoty jako jsou zrnka písku, rzi apod. - provede tedy takové základní pročištění, což není nic proti ničemu. Dále zde najdeme iontoměničovou vložku, která má za úkol z vody odstranit vápník a hořčík a snížit tak její tvrdost. Má absorbovat i těžké kovy jako jsou měď nebo olovo.

To skutečně funguje, metoda iontoměničové pryskyřice se běžně používá i v průmyslu. Problém je, že vápník, hořčík a další látky se ve vložce hromadí do doby, než je nasycena a přestane fungovat.

Za jak dlouho se tak stane, záleží na čistotě vaší vody, ale s více než měsícem nepočítejte.

Poslední stupeň filtrace představuje patrona s aktivním uhlím. Ta má schopnost absorbovat například některé pesticidy, chlór, fenol a benzen.

Závěr - filtrační konvice proč ne, ale počítat častějším vyměňováním filtračních patron. Konvice jsou navíc určeny jen pro malé objemy vody na pití. Bojler, pračku nebo myčku vám neochrání. Nánosů vodního kamene na kachličkách se také nezbavíte.

Jak je to s těmi magnety

Různé cívky či permanentní magnety na potrubí se dají pořídit poměrně levně. Celá tato problematika je ale odjakživa obestřená závojem šarlatánství. Někdo mluví o zázracích a živé vodě, někdo o podvodu.

Vědecký výklad účinku magnetického pole je založen pouze na jeho vlivu na vápenaté usazeniny (vodní kámen) ve vodovodních potrubích. Vliv na bakterie, řasy, železo a jiné látky nebyl prokázán vůbec.

V praxi magnetické pole skutečně způsobuje to, že se atomy vápníku a hořčíku začnou rychleji pohybovat a mají nižší tendenci se spojovat, či ulpívat na stěnách potrubí. Tento jev však vydrží maximálně několik hodin, pak se voda vrátí do původního stavu a vodní kámen se opět vytváří.

Problém je i s účinností. Ta je tak nízká, že se efekt často ani neprojeví. Velmi obvyklý je jev, kdy zákazníci volají právě s tím, že se nechali napálit levnou magnetickou úpravnou, která nefunguje a poptávají jiné řešení.

Udělejte si názor sami:

●    Stanovisko Státního zdravotního ústavu
●    Diskuzní fórum o magnetickém změkčení
●    Článek o magnetickém změkčení

Potrubní filtry cca do 2000kč

Montují se přímo na potrubí před vstup do domu nebo jen před pračku či myčku. Podle typu filtrační vložky a její náplně mohou odfiltrovat široké spektrum látek. Odstraňují mechanické nečistoty jako je rez a písek, redukují železo a mangan, nebo vodu změkčí. Některé filtry ochrání před bakteriemi, další odstraní chlór a zbaví vodu pachuti či zápachu.

Tak kde je háček?

Filtrované látky se zachycují ve vložkách většinou bez možnosti propláchnutí (regenerace) a tak mají velmi omezenou kapacitu. Když máme studnu ze které čerpáme vodu se zvýšeným obsahem železa a manganu, ve které se ještě občas objeví nějaké to zrnko písku či kal a dáme na přívod studené vody do domu vložku za 1000kč, je jasné, že nejpozději za měsíc budeme kupovat novou. To je z dlouhodobého hlediska neefektivní a neekonomické.

Další nevýhoda je, že např. v případě vložky zachycující vápník a hořčík, nelze regulovat výstupní tvrdost vody. Taková voda tedy teoreticky nemusí být ani pitná a je vhodná pouze pro praní, do bojleru apod.

Reverzní osmózy

Technologie hojně používaná v průmyslu všude tam, kde je zapotřebí skutečně čisté vody bez jakýchkoli příměsí a to včetně minerálů. Hlavním prvkem osmózy je extrémně jemný filtr z roztečí až v nanometrech. Voda je skrz něj pod tlakem protlačována a díky tomu jsou z ní násilím odebrány veškeré látky. Podle konkrétní jemnosti může zůstat i pouze čisté H2O.

Mohu pít čisté H2O?

Je to stejné jako pít destilovanou vodu, tedy nezdravé. Při pití demineralizované vody může po čase docházet k poškození výstelky střevní, k nerovnováze v metabolismu a k odvádění minerálů z těla.  

Dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody je u pitných vod požadován minimální obsah hořčíku 10 mg/l a obsah vápníku 30 mg/l.

Logicky z toho vyplývá, že reverzní osmózu ani nelze prodávat jako zařízení pro úpravu pitné vody, což naštěstí 99% prodejců respektuje a slovo “pitná” voda k popisu produktu neuvádí.

Vyjímkou mohou být reverzní osmózy z remineralizační patronou, která po úpravě do vody minerály zpět vrací. Avšak bohužel zatím nevíme o žádné takové, která by v ČR prošla atestem na pitnou vodu.

Stanovisko ČS Asociace vodárenských expertů k úpravě pitné vody reverzní osmózou (PDF)

Co tedy dělat chci-li funkční domácí úpravnu vody řešící nejčastější problémy vody, která bude dlouhodobě a spolehlivě fungovat?

Nejčastěji nás pálí tvrdá voda, železo a mangan. Běžně používaným řešením je opět využití principu iontové výměny, díky kterému na sebe speciální filtrační směs nechtěné látky naváže a nám zbyde pročistěná voda.

Tato směs je umístěna ve větším filtru, který umožňuje její pravidelnou a automatickou regeneraci (vypláchnutí látek do odpadu). Regenerace se provádí automaticky pomocí solného roztoku.

Zařízení se připojuje na přívod vody do celého objektu, takže není nutné samostatně řešit pitnou vodu, vodu na praní, do pračky či bojleru.

Dle typu problému se mění druh filtrační směsi. Kromě tvrdé vody, železa a manganu je možné  řešit problém s dusičnany, nebo těžkými kovy.

Výhody zařízení

●    Životnost takového zařízení může bez problémů dosahovat více než deset let.
●    V případě změkčovače vody lze výstupní tvrdost libovolně regulovat.
●    Náklady na provoz jsou minimální a skládají se pouze z tabletované regenerační soli a nákladů na elektřinu a vodu.

Příkladem takové úpravny jsou změkčovače vody AquSoftener od společnosti EuroClean. nebo zařízení AquaEmix, které najednou řeší problém tvrdé vody, železo, mangan, pachuť i zápach vody. To je vše jednou speciální filtrační směsí.

Podobných produktů je na trhu více.

Chci poradit s výběrem vhodné úpravny | Zajímá mě nabídka úpraven vody

Zima byla relativně mírná, a tak jsme se pustili do zdění vnitřních příček. V projektu jsme měli všechny příčky o síle 8 cm. Nakonec jsme se rozhodli je nepoužít a koupili jsme raději příčky o síle 14cm. Mezi kuchyň a koupelnu jsme dokonce dali příčku 24 cm silnou. Přeci jen zde budou viset skříňky na těžké talíře a nádobí, tak ať se dají pořádně zakotvit. Slabší příčky jsme bez problémů vrátili do stavebnin.

Příčky byly jedna z největších pakáren na celé stavbě. Po nezbytném navaření pásů hydroizolace následovalo nekonečné měření a tahání provázků, vodovážení a kontrol, což nebylo nic dobrého na naše nervy. Příčky jsme kotvily na kovové pásky. Protože se dělalo přes zimu a jen o víkendech, kdy je ve čtyři tma, trvaly nám až do konce března.  Nakonec se dílo podařilo…no, i když podařilo…vyskytl se jeden problém. Překlady dole jsme dali na 9. řadu cihel do výšky 225 cm. Čistá podlaha -20 cm nám zajistí stavební otvor dveří 205 cm, což je +- OK. Horší to je v patře, kdy přijde čistá podlaha jen o 10 cm výš a stavební otvor tak zůstane 215 cm vysoký…trošku malér. Nakonec jsme koupili malé překládky, které jsme dodatečně zasekali do správné výšky a prostor nad nimi dozdili. Systém dolepování EPS nebo ytongu nám vymluvil náš dozor…po pár letech práskání dveřmi mi by se mohly vyskytnout praskliny…asi to má hlavu a patu. Následovalo navaření hydroizolace v celém domě. Pro jistotu jsme dělali křížem 2 vrstvy…jednu klasickou a druhou protiradonovou.

Po příčkách přišly na řadu rozvody vody, odpadů a elektřiny. Na tuto fázi jsme si již sami netroufli a přenechali jsme ji dvěma známým řemeslníkům. Zpětně toto rozhodnutí vidíme jako správné, protože když jsme pak viděli tu změť trubek a kabelů, věděli jsme, že toto bychom nikdy dohromady nedali.

Velkým kladem je pak zejména náš instalatér, který nám vymyslel systém přepínání městská voda vs. studna.  Do budoucna chceme naši staletou sedláckou studnu nechat vyčistit a zprovoznit. Pokud by se studnou byl nějaký problém, můžeme se během chvilky vrátit k městské vodě.

Další upgrade, který jsme společně vymysleli je přístavba technické místnosti. Jelikož nechceme být do budoucna závislí jen na plynu (s ohledem na situaci ve světě), rozhodli jsme se časem přistavět k zadní části domu malou technickou místnost, kde bude alternativní zdroj tepla (krb + AN, případně kotel na nějaký druh pevného paliva). Již nyní nám do míst, kde bude místnost stát, vyvedl pan instalatér potřebné přípojky.

Na elektřinu jsme si pozvali také známého od „fochu“, se kterým jsme prošli celý dům a vyzkoušeli si „životní situace“, podle kterých jsme zvolili místa pro vypínače a zásuvky. S manželkou jsme pak za jeden víkend vysekali všechny drážky, vykroužili díry na krabice a připravili otvor na hlavní rozvaděč v chodbě .. .Nejhorší bylo vymyslet již nyní, kde co bude stát, abychom věděli kam zasekat TV anténu, vývody pro světla apod. Během několika dnů pak elektrikář natahal svazky kabelů po celém domě. Do dětských pokojů, obýváku a za televize jsme pak roztahali ještě datový kabel pro rozvod internetu po domě (wifi je dobrá věc, ale kabel je kabel).

V této fázi už nám nic nebránilo se vrhnout na vnitřní omítky, ale o tom zase příště.

Zdraví Martin a Péťa

Kotle na tuhá paliva

Topení tuhými palivy, zejména uhlím a dřevem, zůstává nejlevnější variantou vytápění rodinných domů. Při využití tohoto způsobu vytápění je však potřeba počítat se stále přísnějšími předpisy pro emise, které při hoření těchto paliv vznikají. V současné době je již možné koupit pouze kotle třetí a vyšší emisní třídy, které díky použitým technologiím palivo lépe spalují. Kotle nižších emisních tříd, které v řadě českých domácností stále slouží, dokonce nebude vůbec možné provozovat a to již od roku 2022.

Z hlediska komfortu leží budoucnost zejména v oblasti automatických kotlů, u nichž odpadají nesnáze s ručním přikládáním. Předností je i dokonalá regulace výkonu a tím minimalizování spotřeby paliva. Významné je také například řízení výkonu kotle na základě vnější teploty vzduchu, tedy takzvanou ekvitermní regulací. Pokud jde o samotný druh paliva, vysokou perspektivu mají dřevní pelety. Umožňují téměř stejný komfort topení jako při používání plynových kotlů, avšak nevýhodou jsou naopak vysoké nároky na skladovací prostory nejen co do velikosti, ale také s ohledem na optimální vlhkostní poměry prostředí.

Kondenzační plynové kotle

Vytápění plynem je velmi komfortní a při použití moderních kondenzačních plynových kotlů i poměrně levné. Právě kondenzační technologie ohřevu vody se jeví jako ekonomicky nejzajímavější. Kondenzační plynový kotel využívá také teplo vzniklé kondenzací spalin, je proto vzhledem k vyšší účinnosti spalování velmi úsporný. Kvalitní kotle tohoto typu nabízí až 109% účinnost a ve srovnání s běžným starším plynovým kotlem dokážou ušetřit i více než 20 % nákladů na teplo. Navíc, v budoucnu již jiný než kondenzační plynový kotel nekoupíte. Od září 2015 vstoupí v platnost nařízení Evropské komise, které zakazuje výrobu atmosferických kotlů a turbokotlů. Dojde tak nevyhnutelně k postupnému přechodu na modernější kondenzační technologie.

Obr. Plynový kotel Viessmann

Elektrokotle

Hlavní výhodou vytápění elektřinou jsou nízké pořizovací náklady a vysoká účinnost. Provozní náklady jsou však poměrně vysoké. Topení elektřinou se tedy jako nejvýhodnější ukazuje hlavně v energeticky úsporných domech, které mají dobře utěsněnou obálku budovy a nízkou tepelnou ztrátu (nízkoenergetické domy a pasivní domy). U elektrokotle totiž nemusíme řešit odvod spalin a emise. Navíc elektrokotle se velmi snadno regulují. Elektrokotel se často používá také jako doplněk k tepelnému čerpadlu, především typu vzduch/voda, případně je přímo součástí jeho vnitřní jednotky (jako bivalentní zdroj). V takovém případě se stará o vytápění domu ve velmi mrazivých dnech, kdy tepelnému čerpadlu klesá výkon.

Pro zvýšení tepelné pohody je možné ve vybraných místnostech jako doplňkový zdroj vytápění (např. pro koupelny, kuchyně) použít elektrické podlahové vytápění (rohože, fólie) nebo sálavé panely. Tyto způsoby nenarušují vzhled interiéru, naopak do něj mohou být zakomponovány jako designové prvky.

Do starých bytových domů nebo do činžovních domů po zateplení obálky se jeví jako vhodná náhrada lokálního plynového vytápění (Vafky) použití akumulačních kamen, která nezasahují do zateplené fasády objektu. Provozní náklady jsou v tomto případě srovnatelné. Je však nutná změna elektrické distribuční sazby na vytápění a úprava odběrného místa (navýšení hodnoty hlavního jističe apod.).

Obr. Elektrokotel Kopřiva

Tepelná čerpadla

Tepelné čerpadlo, tedy zařízení využívající tepelnou energii ze vzduchu, zemního vrtu, plošného kolektoru či vody, patří k nejúspornějším zdrojům tepla. Je napájeno elektřinou, jejíž cena je relativně stabilní a odborníci v blízké době neočekávají její velký nárůst. Ve srovnání s ostatními zdroji tepla má tepelné čerpadlo sice vyšší pořizovací náklady, které jsou ale vyváženy mimořádně úsporným a komfortním provozem.

Použití tepelných čerpadel je velmi široké, od domácností až po průmyslové objekty. Zajímavostí poslední doby je využití tepelných čerpadel s vysokou výstupní teplotou vody do topného systému (až 65 °C), kdy je možné zachovat, zejména ve starších domech, stávající topné rozvody a není nutná výměna/přidávání těles.  

Tepelná čerpadla je možné využít dokonce i v nízkoenergetických a pasivních domech, kde se vyplatí zejména pro současný ohřev teplé vody a vytápění.

Stále častěji se tepelná čerpadla využívají také pro vytápění bytových a panelových domů, kde se dají jednotky umístit na střechách nebo ve sklepních prostorách/kočárkárnách. Kdy provozní náklady na GJ mohou klesnout až o polovinu oproti dálkovému vytápění. Návratnost pořízení těchto systémů obvykle vychází kolem 7 let.

Ruku v ruce s vytápěním na elektřinu jde také výhodnější elektrická sazba pro spotřebu celé domácnosti, nízký tarif je tedy možné využívat i na ohřev vody, vaření, praní apod.

Při pořízení tepelného čerpadla je velmi důležité se zaměřit na záruční a pozáruční servis. Renomovaní výrobci udávají záruční doby (při plnění servisních podmínek) na kompresory od 2 do 5 let a na ostatní komponenty cca 10 let. Pro snížení investice je možné také využití různých dotačních programů. Cena tepelných čerpadel také v posledních letech klesla a kvalitní zařízení koupíte od 150 000 Kč.

Obr. Tepelná čerpadla Stiebel – Eltron

Kombinace

Ceny jednotlivých druhů paliva kolísají a je proto prozíravé nespoléhat se pouze na jeden zdroj tepla. Existují domácnosti, které používají dva nebo dokonce tři způsoby vytápění. Velmi častá je například varianta uhlí a plyn nebo uhlí a elektřina. Rozšířená a oblíbená je také kombinace s krbem nebo krbovými kamny na dřevo. Plynový kotel temperuje domácnost v době, kdy jsou obyvatelé domu v zaměstnání, a není možné krb obsluhovat. Mnoha rodinám tak krbová kamna pomohla ušetřit tisíce korun. Takové řešení ale není možné použít všude. Například ve starších budovách může být velmi obtížné vytopit krbem celý dům. Záleží přitom také na vnitřní dispozici domu či bytu. Spolehlivým řešením jsou krbová kamna s teplovodním výměníkem pro přilehlé místnosti.

Závěr

Uvažujete-li o tepelném čerpadle, elektrokotli nebo kondenzačním plynovém kotli a hledáte vhodnou instalační firmu, obraťte se na Pražskou energetiku (PRE). Tato společnost má s  instalací těchto zařízení v rámci svých nadstavbových energetických služeb velké zkušenosti a mimo jiné poskytuje:

• slevy na vybraná zařízení nebo celá řešení
• záruční a pozáruční servis
• optimalizaci a změnu požadované distribuční sazby
• vstupní poradenství a konzultaci včetně orientačního výpočtu tepelných ztrát objektu

www.premereni.cz/lokalni-zdroje 

Za 14 dní opět vodák přijel a během víkendu se natahaly všechny potřebné trubky na vodoinstalaci a odpady. V technické místnosti máme přepínání mezi vodou z řadu a dešťovkou (dešťovka na záchody a k pračce). 

Z technické místnosti se trubky táhly na záchod, do koupelny, do kuchyně a pak do patra na záchod a do koupelny. Máme vedenou navíc i trubku na cirkulaci vody. Ta jedna trubka navíc už nás nevyšla o tolik více a přece jen je to komfort, otočit kohoutkem a hned poteče teplá voda. Čerpadlo budeme mít na spínací hodiny, aby ráno a k večeru cirkulovala teplá voda (podle potřeby).

Také se rovnou osadily rozvaděče na podlahové vytápění (v přízemí v technické místnosti), v patře v příčce koupelna/chodba.

Dále se rovnou "namontovala" závěsná WC a připravily rozvody k radiátorům (2 pokoje a ložnice) a rozvody k otopným žebříkům (2 koupelny).

Chráničku jsem měl ukončenou v přízemí v kuchyni, dle známých jsem ale blázen to umísťovat v kuchyni.

Rozhodl jsem se tedy dlouhým vrtákem 60 cm provrtat uhlopříčkou strop do technické místnosti, kam bude směřovat všech 7 datových a TV větví z celého domu. U stropu v kotelně bude 10 palcový Rack, kde bude swič 8 okruhový a mělo by to být tedy vše funkční.

V každé místnosti mám jeden datový kabel – dával jsem kabel UTP 6a tuším – 10 000 Mbit/s rychlost.

Sám jsem to tahal asi víkend – kabel mi dovezl kamarád v roli asi 300 m – sdělal jsem 129 m. Měl jsem tam technika od provozovatele, aby mi ukázal, jak to natáhnout. Řekl mi, že ke každému místu musí jít solo kabel a všechny kabely musí vést do stejného místa, tzn. zvolil jsem kotelnu, kde bude vše – datová základna, zabezpečovačka u stropu a časem možná kamerový systém - kabely si natáhnu na všechno. Kamery na nic nepotřebuji, ale natahat kabely za 200 - 300 Kč - mě už nezabije.

V každé místnosti mám jeden kabel, jen v obýváku k televizi jsou 2 kabely – jeden TV a druhý datový – buď internet po kabelu, nebo kdyby byli v kotelně centrálně jednou nějaké disky s filmy, aby to stíhalo vše ve FULL HD apod. Dva kabely mám i do dětského pokoje - internet a televize. Přeci jen kabel je kabel a rychlejší než wifi. Jsem trochu blázen do elektroniky, tak jsem si řekl, že v rozvodech se trochu vyřádím :-).

Vše jsem dával do chrániček 32 mm. V některých vedou 2 kabely, v některých jeden. Kabely jsem se snažil zasekávat do zdí, aby nešli souběžně s elektřinou - i když jsou chráněné.

V galerii je pár fotek, jak jsem to dělal.

Nyní se jdeme vrhnout na elektřinu, pak si natáhnu sám zabezpečovačku a kamery – foto v příštím článku.

Do toho prší, mrzne, svítí sluníčko. Meteorologové zase trochu improvizují a prostě se stanovením termínu betonáže je to jako sázka do loterie.

V tomhle stavu pořád probíráme, co by se dalo ještě vylepšit, změnit.

Pořád trochu měníme dispozice koupelen, na které se vážou právě prostupy ve stropě. Ale hlavně se zaměřujeme na vytápění. Necháváme si naceňovat různé varianty – od tepelného čerpadla, fotovoltaiku, různé varianty podlahového vytápění/radiátory a pořád nevíme a nevíme.

Do toho se taky rozjela Zelená úsporám, ze které bychom taky rádi něco sosli, ale hlavně chceme vybrat dlouhodobě funkční variantu. Prostě takový zlatý střed.

Taky ještě nejsme rozhodnutí, jestli chceme v obou patrech podlahovku (kvůli suché skladbě podlahy v patře – chceme dřevostavbu). V patře stejně asi budou koberce, takže podlahovka by nefungovala tak, jak by měla. Naštěstí se celá stavba protahuje, kdoví kdy přijde na řadu finální rozseknutí, takže do té doby můžeme získávat informace.

Shrnutí prvního dílu:

V předchozím díle jsme upozornili na to, že nejdůležitější je vybrat si na začátku mezi drátovým a bezdrátovým řešením. Oba systémy fungují tak, že alarmy jsou propojené s čidly, která jsou umístěna v různých částech domu. Drátový systém se doporučuje při celkové rekonstrukci nebo stavbě domu, kdy jsou dráty vedeny jako elektřina ve zdích.

Čidla v druhém případě fungují bezdrátově. Nejčastější a nejefektivnější ochranu před vloupáním představuje kombinace magnetického a pohybového čidla.

Jak zabezpečit zahradu?

Zahradu lze zabezpečit řadou koncových čidel. Ideální jsou pohybová čidla, která například spustí světlo a vy tak vidíte pohyb, který se na zahradě děje. Pokud bojujete se zloději měděných plechů, je možné například nainstalovat na okapy otřesová a náklonová čidla, která se spustí, jakmile dojde k narušení jejich standardní polohy. Čidlo vám vyšle SMS zprávu, která vás informuje o tom, že se hýbe například levý přední okap a podobně.

Otřesová čidla lze dát rovněž k oknům - ta se spustí vlivem tlakové vlny, když sklem prolétne nějaký předmět. Moderní systémy jde propojit jak se světlenými, tak pohybovými fotočidly. Řešení je skutečně mnoho. V případě, že si chcete dát na zahradu kamerový systém, se ujistěte, že kamera zabírá jen vaši zahradu. V opačném případě, když kamera zabírá také část sousední zahrady, vždy potřebujete povolení od majitele daného pozemku.

Jak bezpečnostní systém funguje

Obsloužit bezpečnostní systém není nic složitého. V dnešní době, pokud si nepřejete, nemusíte zadávat bezpečnostní kód. Stačí mít na klíčích nebo jinde po ruce čip o velikosti desetikoruny, který přiložíte ke čtečce, a systém se deaktivuje.

„Mechanismus lze ovládat také jednoduše pomocí mobilních aplikací. Když přijde domů návštěva, která nevlastní čip, můžete ji  pohodlně přes chytrý telefon pustit domů. Zároveň není problém kdykoliv místo čipu používat bezpečnostní kód," vysvětlujeodborník na bezpečnostní systémy Martin Komůrka ze společnosti Millenium Systems.

Spolupráce s bezpečnostní agenturou

Aby byl systém úplný a fungoval opravdu efektivně, je dobré si zaplatit bezpečnostní agenturu, která v případě spuštění alarmu přijede na místo. Ceny se mohou různit podle jednotlivých agentur, nicméně obvykle se pohybuje v řádech stokorun za měsíční službu, vybírat můžete z různých tarifů. Zpravidla také platí, že čím vyšší částku platíte, tím se snižuje cena výjezdů v případě, kde není na místě zaznamenán narušitel.

Bezpečnostní agentury jsou pojištěné a náhrady škody běžně garantují. „Z praxe víme, že je mnohem snazší získat náhradu škody od bezpečnostní agentury než od zloděje, kterého policie chytne. Často jsou škody nižšího rozsahu - do 10 000 Kč. Poškozený pak musí peníze vymáhat přímo od pachatele, což bývá velmi komplikované,“ upozorňuje na rizika Martin Komůrka.

Trendy  - propojitelné, dálkově ovládané a snadno nastavitelné

Mobilní aplikace válcují svět, takže ani bezpečnostní systém nesmí zůstat po zadu. Jak jsme již zmínili aktivace a deaktivace je maličkost, kterou zvládnete dvěma tahy na chytrém telefonu. Navíc také vidíte, které části domu nebo bytu jsou momentálně zajištěné či odjištěné nebo zapnuté. Kromě ovládání přes mobilní aplikace a již zmiňované čipy se také bezpečnostní řešení stále více propojují s domácími službami.

"Velkým trendem je přetvoření bezpečnostního systému na takzvaný ´chytrý dům´. Například ústředna měří teplotu v domácnosti, a pokud ji chcete regulovat, jednoduše kliknete na tlačítko a teplotu na dálku snížíte třeba z kanceláře. Systém Jablotron 100, se kterým nejčastěji pracujeme, nabízí všemožná napojení na různé prvky, jako je propojení s hlavním jističem, což je praktické zejména na chalupách, nebo když odjíždíte na delší dobu dovolenou a chcete elektřinu vypnout na dálku.

Systém jde spojit také se zvonkem u dveří, kdy návštěvě přes tablet z práce pohodlně otevřete dveře. Z bezpečnostního systému si můžete udělat také modul pro zjištění stavu spotřeby energie. V zásadě je možné říci, že vše, co je na elektriku může bezpečnostní systém Jablotron 100 ovládat,“ říká Martin Komůrka.

Praktický příklad za všechny

„Jednou jsme montovali alarm, který nejen posílal zprávu, ale byl připojen přímo na servo hlavního uzávěru vody. Když se naskytl problém s únikem vody, systém vyslal na dálku poplašnou SMS zprávu majiteli a také automaticky vydal impuls směrem k servu k uzavření hlavního uzávěru. Hlavní uzávěr se uzavřel a bylo po problému,“ popisuje nevšední, ale praktické využití bezpečnostního systému Martin Komůrka.

Čtěte více: Díl 1. Elektronické zabezpečení objektu: vybíráme bezpečnostní systém.

Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com

Komu svěřit montáž hromosvodu? 

Instalaci hromosvodu, jako důležité součásti domu, v žádném případě neprovádějte svépomocí. Kdosi napsal, že nejdražší na hromosvodu jsou "fušeři".

Odborně instalovat tuto důležitou součást domu mohou jen vyškolení profesionálové, kteří se uvedenou činností pravidelně zabývají. Neodborná instalace je životu nebezpečná a vaše peníze přemění, v tom nejlepším případě, v hromadu kovového šrotu.

Naštěstí je na našem trhu celá řada dobrých firem, které na internetu můžeme najít a zároveň zjistit na ně reference. Je dobré se přesvědčit o jejich erudovanosti i pomocí certifikátů, které vám na požádání určitě předloží.

Jednou z dobrých a doporučovaných  je i firma GN Hromosvody, která má v oblasti konstrukce ochrany proti bleskovému proudu letité zkušenosti a praxi.

Mám na domě původní hromosvod

Pokud stávající hromosvod splňuje současné podmínky ochrany domu, je vše v pořádku. To posoudí odborník hromosvodář.

Ve většině případů bude potřeba ještě provést tzv. Vnitřní ochranu objektu (spotřebičů a jiných elektropřístrojů domácnosti) před účinky bleskového proudu. Tato ochrana spočívá v zakomponování svodičů bleskového proudu do původní elektroinstalace.

Další ochranou je svodič přepětí, který se montuje za svodič bleskového proudu a mj. chrání i před účinky náhodného přepětí el. sítě. Při zásahu bleskového proudu dojde k jeho znehodnocení. Přiměřenou investicí do doplnění původní hromosvodové soustavy o tyto prvky lze docílit spolehlivé ochrany svého majetku a váš původní hromosvod bude ještě mnoho let sloužit.

Nejčastější chyby v konstrukci hromosvodu.

Skoro každý pozná, jak má hromosvod vypadat. Ale jak, na první pohled lze poznat, že je plně funkční a chrání dům? Existují základní chyby, které dokáže rozeznat snad každý majitel objektu a pak ty, které dokáže identifikovat jen revizní technik, či specializovaný pracovník.

• hromosvod není nejvyšším bodem na objektu
• nejsou připojené vodivé části na domě, jako je oplechování či okap
• zkorodované svorky či vodiče hromosvodu
• rozpojené vedení hromosvodu
• potom jsou chyby, které poznají odborníci: vysoké hodnoty odporu, uzemnění, malý počet svodů, vzdálenosti mezi hromosvody a elektrickým zařízením, atd..

Povinná dokumentace k hromosvodu.

Pokud stavíte nový dům tak máte výhodu, že základní dokumentace se nachází přímo v projektové dokumentaci.

V ostatních případech řeší odborníci následovné:

• analýzu rizika provede odborník zpracováním projektu
• rozkreslení jednotlivých detailů, jímacích tyčí, rozmístění jednotlivých prvků, atd..
• výchozí revize po dokončení konstrukce hrmosvodu
• periodická revize podle platné normy
• vizuální prohlídka hromosvodu podle platné formy
• projekt skutečného provedení hromosvodu
• momentální stav na střeše

Spoustu dalších zajímavých a důležitých informací najdete na www.ginov.cz.

Cenová nabídka

V roce 2016 konečně nastal čas oslovit firmy s nabídkou na osazení rekuperace. První problém byl, že vše bylo připraveno pro větrací jednotku Atrea Duplex Easy 300, ale firma mi sdělila, že měli s touto rekuperací problémy a již ji neinstalují.

Další problém byla cena nabídnuté alternativní jednotky 42.868 Kč a práce 11.000 Kč. Vše bez DPH. Cena stejné jednotky na internetu je 41.496 Kč, včetně DPH, sifonu a dopravy zdarma. Volal jsem na firmu ohledně cenové nabídky, že se mi to zdá drahé, ale prý už nemůžou jít s cenou dolů. Usoudil jsem smutnou skutečnost a to, že tím když firma přijede a položí rekuperaci na zem, získá více než 10.000 Kč za předpokladu, že nakupuje za stejné ceny jako já. Rozhodl jsem se pro instalaci svépomocí.  Pro úplnost doplním, že mojí volbou se stala jednotka VENUS Recover 300 Comfort od Pardubické firmy 2VV.

Montáž jednotky:

Provedeno do SDK stropu na lepidlo Mamut a pro jistotu i provlékací hmoždinku. Pro usazení rekuperace je použita závitová tyč průměru 8 mm.

Jednotka musí mít spád směrem k odvodu kondenzátu. Samozřejmě i následný odvod kondenzátu musí být ve spádu a další problém! Sifon byl příliš vysoko. Když ho vybourám, mohu ho posunout jen o kousek, protože kanalizace vede ve stěně za kotlem. Odmontovat kotel? To ne! Vyřešil jsem to celkem radikálně. Pod kotlem jsem vyboural místo pro doplnění sifonu pro rekuperaci a pračku.

Montáž rozvodů:

K otvorům skrz obvodové zdi jsem namontoval mechanickou zpětnou klapku. Jinak jsem použil stejný materiál a postupy, jako při montáži rozvodů v RD. Jelikož má tato jednotka integrovaný předehřev, propojení se zjednodušilo.

Elektrické zapojení:

V příručce je zapojení poměrně dobře popsané. Jednotka je dodávána s pěkným ovladačem, včetně propojovacího kabelu. Naštěstí máme kabely stažené do jídelny, tudíž nebyl problém provrtat díru do technické místnosti. Bourání už mám dost a tak jsem kabely uložil do plastové vodící lišty. Celkově jsme trochu doplatili na změně jednotky tím, že kabely máme natažené jinde, ale co se dá dělat.

Tlačítka maximálního odtahu z koupelen, wc a kuchyně jsou propojená v instalační krabici pod ovladačem a dále napojená na vstupní svorky rekuperace s označením BOOST.

Jednotku chci provozovat v režimu automatu, a proto jsem dokoupil týdenní programový časovač. Napojení na svorky EXT sice fungovalo, ale časovač jednotku zapínal a vypínal úplně celou. To znamenalo, že tlačítka zrychleného odtahu nefungovala v době vypnuté jednotky. Vyzkoušel jsem odstranění propojovací klemy a napojení časovače na svorky čidla CO2. Tento fígl v dokumentaci není popsaný, ale větrání konečně funguje podle očekávání. Ještě dodám, že časovač je napájený přímo z rekuperace napětím 15V, které je připravené pro čidla CO2 a další senzory.

Regulace a seřízení

Pokud časovač sepne, tak jednotka běží na druhý výkonový stupeň. Pro snížení hluku jednotky jsem snížil výkon druhého stupně z 60 na 50%. Plánuji jednotku zapínat přes noc každou hodinu na 15 až 20 minut. Stejnou frekvenci nastavím v sobotu a v neděli. V pracovní dny se bude větrat jen odpoledne.

Nemám žádný měřící přístroj na průtok vzduchu, proto jsem provedl výpočet koeficientů jednotlivých ventilů podle poměru odboček a jejich průměru. Výsledné koeficienty jsou vidět na poslední fotografii.

Pro odborníky je to směšná metoda, ale já jsem získal hrubou představu, jak se vzduch rozdělí ve větvích. Podle koeficientů jsem odvodil, kde potřebuji ventil utáhnout a kde povolit. Zatím se zdá, že by to mohlo fungovat. Až budeme bydlet, tak to ještě asi trochu poštelujeme.

Hluk a výkon

Zatím nemám interiérové dveře, ale zkušenosti jsou následující.

První výkonnostní stupeň je 30% a není téměř slyšitelný ani přímo u jednotky. V místnostech je celkem neznatelný pohyb vzduchu.

Druhý výkonnostní stupeň mám nastavený na cca 50%. Jednotku při tomto výkonu slyším v zádveří, chodbě a v jídelně. V obývacím pokoji je to jen šum, který nijak neruší a téměř ho nevnímám. Proudění vzduchu je již znatelné.

Nejvyšší výkon 100% používám při stisknutí tlačítek maximálního odtahu. Jednotka už vydává značný hluk, který je patrný v celém domě. Nicméně po montáži dveří odhaduji, že hluk nebude nijak výrazně rušivý. Případně snížím výkon na 90%. V domě je již proudění vzduchu jasně patrné. Vzduch není nijak chladný, přestože venku byla teplota okolo nuly.

Výdechy a odtahy neslyším vůbec. Přeslechy v místnostech nejsou žádné.
Celkově jsem s hlučností resp. tichostí velmi spokojen.

Tyto prvky jsou nezbytné pro kvalitní vývoj kostí a zubů (působí na jejich tvorbu a udržování), napomáhají k pravidelné srdeční činnosti a krevnímu oběhu a ke správné činnosti nervů a svalů. Velké množství těchto minerálů naše tělo přijímá i z potravin.

Jenže i zde platí přísloví, že všeho moc škodí a velmi tvrdá voda (5 mmol/l a více) může být rizikovým faktorem pro vznik některých chorob, jako jsou žlučové kameny, močové kameny nebo artróza

Problém tvrdé vody

Ve většině případů tvrdá voda nepřináší ze zdravotního hlediska žádný problém. Je ale velmi nákladná pro chod domácnosti, protože způsobuje usazování minerálů a vznik vodního kamene v domovních rozvodech a ve spotřebičích.

Tvrdá voda snižuje efektivitu pracích prostředků, kterých pak musíme používat více a prádlo v nich vyprané je hrubší. A vodní kámen dokáže poškodit pračku, myčku, kávovar, zvlhčovač, sušičku i vodovodní baterie.

Největší škody však vodní kámen napáchá v topném systému, kde kvůli postupnému zanášení potrubí může dojít ke snížení výkonu topení až o 40 %.

Jaké je tedy optimální řešení?

Abychom předešli problémům způsobeným tvrdou vodu, můžeme použít změkčovač vody s nastavitelnou výstupní tvrdostí, což nabízí úpravna vody AQUASOFTENER.

Princip zařízení

AQUASOFTENER pracuje na principu tzv. iontové výměny, kdy tvrdá voda prochází speciální filtrační směsí, která na sebe naváže ionty vápníku a hořčíku a místo nich uvolní nezávadný sodík. Tento princip je nejefektivnější a nejpoužívanější formou změkčení vody v domácnostech.

Údržba a náklady úpravny vody

Celá údržba úpravny vody spočívá pouze v doplňování regenerační soli, ze které se vytváří solný roztok, jímž zařízení regeneruje filtrační směs a vyplachuje z ní do odpadu látky způsobující tvrdost vody.

Samotná změkčovací směs vydrží v závislosti na vstupní tvrdosti vody až 10 let.

Další principy změkčení vody

Na principu iontové výměny lze z vody odstranit také železo, mangan a jiné těžké kovy nebo například dusičnany.

Úpravny vody AQUASOFTENER

Nejtěžší bylo zajistit souběh těchto profesí, aby si vyhověly a zároveň aby splnily moje představy. To se s menšími problémy snad podařilo.

Dopadlo to následovně. Byly nainstalovány dva geberity - WC a koupelna. Byly instalovány rozvody teplé a studené vody ke všem zařizovacím předmětům - vana, sprcha, umyvadla, dřezy, myčka, pračka, bojler.

Bude použita cirkulace TUV, kvůli tomu, že dřez v kuchyni je vzdálen od bojleru přes 10 metrů.

Průtokový ohřívač mi byl rozmluven. K toaletám mám přivedenu ještě vodu z dešťové nádrže.

Nakonec jsem se nechal ukecat k teplovodnímu podlahovému vytápění po celém domě.

Původně to bylo v plánu pouze v koupelně, chodbě, předsíni a obýváku s kuchyní. V pokojích a ložnici měly být malinké nástěnné přímotopy. Zdrojem tepla bude pouze elektrokotel a vodu bude ohřívat 120 l bojler.

Ještě čekám na chlaďaře, aby mi nachystal rozvody klimatizace. Klimatizace bude pouze v ložnici a příprava bude nachystána v obýváku.

V půlce srpna se stal zázrak, k sousedovi byla nainstalována elektrická krabice, na kterou se můžu napíchnout, abych měl šťávu.

29. 8. 2016 byly všechny rozvody zaházeny maltou a případně zasádrovány, pouze v technické se ještě čeká, jak to dopadne. Nevím totiž, kam přesně umístit rekuperaci.

Stejně tak byly obezděny oba geberity a pojistková skříň.

Teď mě čeká řešení, jak s rozvaděčem topení. Už je na místě, ale potřebuji prostor za ním ještě omítnout, takže musím s vodařem probrat, zda to půjde nějak sundat.

Po 20. 9. 2016 mě čekají omítky.

Nejdříve jsme si naznačili zásuvky (30 cm nad podlahou) a vypínače (120 cm nad podlahou). Pak jsme vyvrtali díry na krabičky a zasádrovali jsme krabičky KU-68.

Dále jsme pomocí ručního drážkovače udělali drážky na kabely. Vždy od zásuvky/vypínače rovnou dolů.

Kabely jsme tahali po zemi. Silovku jsme dali do lišt, datové kabely do krků. 

Použili jsme následující kabely: 

  - Cyky J 3x2,5 - na zásuvky

  - Cyky J 3x1,5 - na svítidla

  - Cyky O 3x1,5 - tlačítka na světla

  - Kabel 5x2,5 - ke sporáku a do buňky

  - Datový kabel - datové zásuvky, EPS a EZS

  - Koaxiální kabel - televize

  - Jyty O 4x1 - pro termostaty (elektromagnetické ventily podlahového topení)

  - Černý UTP - k brance (venkovní zvonek)

  - Zelenožlutý drát - pospojení přípojky na plyn, uzemnění kotle a do výkopu k plynu

  - Kabel repro 2x4 - od televize k reprákům :-) 

Drážky po kabelech jsme zaházeli zdicí maltou.

Než jsme mohli začít připravovat drážky na kable a "štymovat" díry na krabice, dobře jsme si museli popřemýšlet, do jakých míst si zásuvky a vypínače v jednotlivých pokojích umístíme. Už v té době jsme museli vědět, jak bude vypadat interiér budoucího domu, což bylo pro nás v některých případech docela těžké (hlavně pro mě si představit v prázdné místnosti, kde jsou zatím jen zdi z cihel, svou budoucí vysněnou kuchyni).

Protože jsme už ale jednou předělávali podlaží ve starším domě (i s celkovou elektroinstalací), trošku jsme věděli, jak a na co by člověk neměl zapomínat. Rozvrhli jsme si tedy všechno, co bychom v budoucnu do zásuvek chtěli strkat a co všechno bychom chtěli rozsvěcovat a zakreslili jsme si to tužkou na stěny. Abychom na něco snad nezapoměli, přizvali jsme si odborníka elektrikáře, a ten nám připoměl a doporučil ještě spousty věcí.

Protože nebudeme mít zděný strop, ale pouze konstrukci ze sádrokartonu, tak nám náš elektrikář doporučil, abychom většinu kablů vedli neobydleným prostorem na půdě a tím si ušetřili spousty drážek a děr ve stěnách.. Takže jsme dělali drážky pouze od krabic směrem nahoru (zbytek kablů půjde po krovu). Všechny kabely budou vyvedeny do garáže, kde bude umístěn rozvaděč s jističema.

Co se týče konečného odběru elektřiny, tak s tím jsme začali už minulý rok. Asi před rokem, po zaslání žádosti o připojení k odběru elektřiny (Čez), a po zaplacení zálohy (bohužel nemalá částka), nám přišlo pár chlápků natáhnout elektrokable od stávajícího elektrického sloupu k eletrickému panelu. Protože máme sloup až za příjezdovou cestou, bylo nutné se nějak dostat skrz ni. Z každé strany cesty tak vykopali (podotýkám ručně) díru o průměru cca 2 metry a hloubce cca 1,5m, a další den přijeli znovu s nějakým strojem, díky kterému tlakem protlačili kabel i s chráničkou pod cestou až k panelu. Jeden eletropanel by ale byl málo, takže bylo nutné vedle něj postavit ještě druhý - "náš elektropanel", který je propojen se stávajícím panelem a od kterého jde samotný připojovací kabel přes garáž k rozvadeči.

V průběhu toho všeho se postupně dělala příprava na vedení kabelů. Díry na krabice a drážky na kable jsme si připravovali svépomocí, natažení kablů jsme pak přenechali radši odborníkům. Zahazování děr jsme ale pak zase zvládli sami a tím jsme ušetřili spousty peněz a hlavně víme, že to máme udělané podle svých představ. Nějak podobně to probíhalo i s rozvody vody a s odpady. Díry na trubky jsme si připravili sami, trubky na vodu jsme nechali natáhnout firmou a zase zahazování trubek (samozřejmě až po natlakování a vyzkoušení) jsme provedli svépomocí. S odpadníma trubkama jsme se poprali docela sami, sami jsme si je natáhli, pospojovali a taky zaházeli díry. Bohužel v místě stavby není vedena kanalizace, takže náš čeká příští rok čistička a vsaky, takže vyvedená koncová kanalizační trubka zatím jen osaměle trčí z obvodové zdi ven.

Když jsme doplatili zbytek peněž distributorovi elektřiny, mohl nás elektikář po revizi elektrického panelu konečně zapojit a už jsme si mohli odebírat elekřinu svoji (zatím jsme měli nataženou prodlužku vedle do domu, kde shodou okolností zatím bydlíme). Elektrikář nám v garáži vytvořil provizorní zásuvku, protože ještě nemáme omítnuté zdi a tedy ještě nejsou namontované zásuvky ani vypínače. Lepidlo s perlinkou na stěny si budeme natahovat svépomocí, samotné omítání zdí pak zase přenecháme odborníkovi. Pak už tomu nebude nic bránit, abychom namontovali aspoň samotné zařízení vypínačů a zásuvek, a ozdobné rámečky se můžou připevnit až po vymalování...

Jelikož zemina na mém pozemku je hodně tvrdá, rozhodl jsem se povolat malý bagr. A když už jsem ho měl na pozemku nechal jsem si vykopat všechny potřebné přípojky najednou. Začali jsme ležatou kanalizací. Firma zahájila výkopové práce a při nichž jsme zjistili, že je v projektu opět překážka a jsou tam dány dva výstupy na kanalizaci ( jeden je v samotném návrhu kanalizace a úplně jinde je dán v situačce). Proto jsme se po dohodě rozhodly, že vyvedeme kanalizaci jinudy a jednodušeji v závislosti na umístění kanalizace obce, ale bylo potřeba jádrového vrtání. V tom mi pomohla jedna nedaleká firma ( stavební Firma PLUS ), která jádrové vrtání provedla již na druhý den. Po vyvrtání potřebného průchodu na kanalizaci se zahájila samotná pokládka kanalizačních trubek kde jsem byl nápomocen  a zase jsem se něco přiučil =). Pro jistotu jsem se rozhodl přidat do projektu kanalizace zpětnou klapku, která zabrání při zahlcení kanalizace vylití splašek v domě.

Pod ležatou kanalizací jsem dával písek cca 10cm a zasypával cca 15cm, aby se trubky nepoškodily. Všechny výstupy kanalizace ze základové desky jsou o průměru 110 a hlavní svod o průměru 160. Správný spád jsme kontrolovali danou vodováhou, která má již bublinku v daných stupních.

Po dokončení jsem do všech výstupů kanalizace vlél litry vody a kontroloval v šachtě její průtok, jestli je vše v pořádku. Po dokončení kanalizace jsme se vrhly na výkop přívodu vody. Na šachtu bylo potřeba výkop o velikosti 130x130 dále na navrtání do hlavního řádu vodovodu byl potřeba výkop o velikosti 150x150. Dále byl potřeba kopaný písek na podsyp a zásyp vodovodní přípojky. Poslední výkopová práce byla na připojení elektřiny, tedy již připravit výkop o hloubce 80cm kde bude položen kabel CYKY 4x16mm.

Po dokončení všech přípojek jsem se mohl vrhnout na vrchní část základové desky.